Takzvaná pandemická neboli prasečí chřipka se poprvé objevila na jaře 2009. Do loňského února na ni zemřela stovka lidí. V současnosti má vir A(H1N1) na svědomí dvě třetiny onemocnění, za zbytkem je jiný chřipkový kmen.
Nemocných ubyloV Praze se nemocnost snížila o osm procent. Na 100 tisíc obyvatel tak připadalo 1 109 nemocných. Podobná situace je i v ostatních krajích. Nejvíc nemocných s chřipkou na 100 tisíc obyvatel hlásí nyní Pardubický, Jihomoravský a Olomoucký kraj. Nejméně je jich naopak v Karlovarském kraji. |
V letošní sezoně prokazatelně na chřipku zemřelo 22 lidí. Každoročně pak odborníci evidují 1 500 až 2 000 úmrtí, k nimž choroba přispěla. Příčinou smrti bývá sice jiné onemocnění, chřipka ale stav zhoršila.
Podle odborníků loni i letos přibývá lidí s těžkým průběhem nemoci. "Člověk má chřipku tři čtyři dny, pak se jeho stav zhorší a potřebuje odbornou péči," uvedl epidemiolog ze Státního zdravotního ústavu SZÚ Jan Kynčl.
Podle něj je pak pacient v péči lékařů i několik týdnů a někdy svůj boj s chřipkou prohraje. Epidemiolog řekl, že tak náročná a dlouhá hospitalizace není u této nemoci typická a loni i letos je podobných případů mnohem víc než v minulých desetiletích.
Epidemiolog doporučuje očkování
Kynčl uvedl, že těžkému průběhu nemoci by mohlo zabránit očkování. Senioři a pacienti se srdečními a dalšími chorobami, u nichž je riziko nákazy a dopadů choroby větší, mají očkování zdarma. Zájem je ale i tak malý.
"Proočkovanost je třikrát menší, než je průměr Evropy," uvedl Kynčl.
Sick DaysŘada velkých zahraničních i domácích firem svým zaměstnancům nabízí takzvané Sick Days neboli dny na stonání. Mají tak k dovolené ještě dny navíc, které si mohou vybrat v případě nemoci. Podle epidemiologa Jana Kynčla bývá v Praze méně nemocných také kvůli tomu, že tu lidé často k lékaři vůbec nejdou. |
Zatímco v Česku se v posledních letech proti viru vakcínou chrání asi sedm procent obyvatel, v jiných zemích je to pětina či čtvrtina.
Nechat se očkovat jen jednou za několik let jako v případě jiných chorob navíc nestačí. Chřipkové viry se totiž mění. Tomu se každoročně přizpůsobuje i vakcína, aby byla účinná. U starších a oslabených lidí se také hůř vytvářejí protilátky. Jejich hladina v těle výrazně klesá už po šesti až devíti měsících. V další sezoně tedy poslední očkování nechrání.
Podle Kynčla by seniorům a pacientům, u nichž je riziko nakažení vyšší, měli očkování nabízet jejich praktičtí lékaři. Měli by také vysvětlit, jaké riziko hrozí, když člověk vakcínu odmítne. "V produktivním věku tratí kvůli případné nemoci peníze, pokud ne zdraví a život," dodal Kynčl.
