MF DNES zjistila, že dva z propuštěných chlapců už stihli spáchat loupež a skončili v jednom z nejtvrdších výchovných ústavů - v děčínské čtvrti Boletice, kterému se přezdívá dětské vězení. Třetí je bude brzy následovat kvůli násilnému trestnému činu.
Ředitel boletického ústavu se k případu odmítl vyjádřit, pouze redaktora odkázal na ministerstvo školství, které výchovné ústavy zřizuje.
Tiskové oddělení daného resortu reagovalo stroze.
„MŠMT nenese odpovědnost za trestnou činnost dětí podmínečně propuštěných,“ řekl náměstek ministryně Václav Pícl. Dodal, že ministerstvo nemá informace o kriminalitě propuštěných dětí. Ředitelé polepšoven totiž nemusejí hlásit, odkud nově přijaté dítě přišlo.
Reakci ministerstva práce a sociálních věcí se MF DNES nepodařilo získat, ačkoli slíbilo své odpovědi zaslat.
Až v pondělí ministryně Marksová na sociálních sítích uvedla, že „z celkového počtu 37 chlapců je dnes 9 doma trvale a 3 doma na propustce, dalších 7 je doma, protože dosáhli 18 let. Do dětského domova se školou v Chrastavě jich bylo přemístěno 6 a do jiného DD 1, jeden chlapec šel do domova pro osoby se zdravotním postižením. Do jiného výchovného ústavu jich bylo přemístěno 9 (z čehož se většinou jedná o ‚zločiny‘ typu krádež v samoobsluze či sprejerství) a 1 je ve vazbě. Ve všech případech kromě pobytu na propustku rozhodl o přemístění soud“.
„Děti, které se tam dostaly s problémy typu záškoláctví nebo s psychiatrickými problémy, se dostaly do systému, kde jim oholili hlavu, dali jim erární oblečení a zakazovali jim styk s rodinami. To já považuji za naprosto skandální,“ pohoršovala se v létě Marksová. Podle ní tam nikdo nebezpečný nebyl (více o slovech ministryně Marksové čtěte zde).
Zaměstnanci ústavu se tehdy ohradili, že nikdo nikomu hlavu neholili. „Jen jsme chtěli, aby chodili slušně a ne s obrovskými zelenými kohouty. Stříhali jsme je a kluci to akceptovali, nevadilo jim to,“ uvedla jedna ze zaměstnankyň.
Po kritice z ministerstev a úřadu veřejné ochránkyně lidských práv rezignovala tehdejší ředitelka ústavu Markéta Sochorová, ve funkci ji nahradila psychoterapeutka Soňa Cpinová.
Ta ovšem režim ústavu natolik uvolnila, že si starosta obce Michael Canov stěžoval na sníženou bezpečnost v Chrastavě. Ministryně Valachová nakonec ústav raději zrušila. Na místě zůstal pouze dětský domov se školou (více čtěte zde).
