Profesor Milan Šamánek z Kardiocentra pražské Fakultní nemocnice v Motole se svými kolegy zkoumal, jak se u padesáti lidí z Nymburka, převážně železničářů (kteří v práci nepijí), projeví konzumace čtyř deci bílého vína obden.
Výsledky byly potěšitelné: všichni měli zvýšenou hladinu takzvaného HDL cholesterolu, což je ten cholesterol, který přispívá k obraně proti arterioskleróze. Lékaři naměřili naopak sníženou hladinu fibrinogenu, který způsobuje, že cévy se mohou ucpávat. Hladina celkového cholesterolu se přitom nezměnila a nezvýšil se ani krevní tlak.
Pivo i víno pomáhá
Šamánkův výzkum jen stvrdil závěry studií, které se objevily v novinách už před řadou let. I ty mluví o blahodárném vlivu vína na paměť u starých mužů. Nejnověji se píše o pivu a jeho účincích proti stresu, žlučovým kamenům, poruchám trávení či řídnutí kostí. Samozřejmě, jak jinak, v malé, byť pravidelné dávce.
Co je to vlastně mírná dávka? Všeobecně se má za to, že je to 1,4 decilitru vína, 2,5 až 3,0 decilitrů piva nebo 0,3 až 0,5 decilitru tvrdého alkoholu. V těchto množstvích nápojů je přibližně stejný obsah alkoholu.
"To, co dělá český občan ve vztahu k alkoholu, ale rozhodně není mírná dávka," říká primář psychiatrické léčebny v Praze-Bohnicích Karel Nešpor, který se specializuje na alkoholové závislosti. Od 1. světové války se spotřeba alkoholu v českých zemích ztrojnásobila.
Prospěšné jsou i jiné látky
Alkoholické nápoje mohou mít při pravidelném mírném pití příznivý vliv například na srdce. Z řady studií o prospěšnosti alkoholických nápojů nicméně vyplývá, že řadu pozitivních účinků mají i jiné složky v nápoji. Například na mozkové buňky blahodárně působí látka, jíž se červené hrozny brání infekcím.
Pivo je zase bohaté na vitamín B6. Zvýšený příjem alkoholických nápojů nadto neznamená nutně větší prospěch pro organismus. Nadměrné pití totiž může naopak vést ke zvýšení krevního tlaku, srdečním poruchám či nadváze.
Alkohol stejně tak není náhradou za ověřené metody prevence srdečně-cévních chorob, jako je dostatek pohybu, kontrola hladiny cholesterolu v krvi a dieta s nízkým obsahem tuků.
Jde o míru
Pravidelné a dlouhodobé pití většího množství nápojů může vyústit v cirhózu jater, poruchy nervového systému či některé druhy nádorových onemocnění. Například Francouzi se nikdy nezdráhali vypít skleničku vína, z čehož vznikl takzvaný francouzský paradox: navzdory vysoké konzumaci červeného se těšili ve srovnání s jinými národy uspokojivému zdraví.
Obyvatelé země galského kohouta však nyní zjišťují, že konzumace tohoto národního nápoje přináší i mnohá rizika. Vládní výbor před časem varoval, že nebezpečí plynoucí z alkoholu byla naprosto podhodnocena: konzumací alkoholu je dnes ohroženo pět milionů Francouzů, dva miliony lidí už nesou označení "alkoholik".
"Báječné účinky alkoholu by neměly zakrýt skutečnost, že zabíjí pětkrát více lidí než všechny zakázané drogy ve Francii dohromady," varovali experti. Rozličné jsou i národní zvyky: zatímco v oblasti Středozemního moře je zvykem dát si před obědem malou sklenku coby rituál pro uvolnění a pohodu, v Británii dominuje podvědomá touha se opít.
Světová zdravotnická organizace letos na své konferenci ve Stockholmu znepokojeně konstatovala, že v Evropě přibývá mladých pijáků, ročně si mezi nimi alkohol vybere 50 tisíc obětí. V Česku, kde se nejvíce holduje pivu, se čeští chlapci a dívky dostali nad evropský průměr a v objemu vypitého piva jsou hned za prvními Dány.
Je nesmysl vinit z tohoto stavu autory studií či jejich veřejné tvrzení, že alkohol může za určitých okolností léčit. Přesto Karel Nešpor považuje obecné proklamace o prospěšnosti alkoholu za velmi ošidné.
Závislost
"Nevíte totiž, zda si nevytvoříte závislost, alkohol nesmí pít lidé s epilepsií, chorobami jater či mnohými psychiatrickými poruchami. Alkohol jako takový je kromě toho rakovinotvorná látka, která zvyšuje riziko nádoru jater a prsu už v dávce kolem jednoho piva či dvou deci vína denně, navíc ženy mají svou ´mírnou dávku´ kvůli rozdílnému metabolismu podstatně níže než muži," uvedl Nešpor.
Doporučované dávky na jiné choroby jsou přitom právě takové, ne-li vyšší. "Těch lidí, kteří by z konzumace alkoholu měli jen prospěch a žádná rizika, zas tolik není," říká Nešpor, který je znám svým nekompromisním postojem vůči alkoholu a ostatně i vůči všem studiím o jeho prospěšnosti. Obvykle podle něj záleží na tom, kdo je platí.
"Jeden z mých kolegů se podílel na grantu na téma: Jak se chovají k alkoholu jednotlivé skupiny obyvatel. Grant sponzoroval zástupce alkoholového průmyslu a kolegovi bylo jemně naznačeno, jak má studie dopadnout. Odmítl tu práci - ale jsou takoví všichni?"
S počtem konzumentů v populaci to však - na rozdíl od spotřeby není až tak zlé. Chtělo by se dokonce říci, že většina zůstává k doporučením o prospěšnosti mírného pití hluchá. "Jen" dvě pětiny dospělých lidí v České republice se podle průzkumů veřejného mínění řadí mezi pravidelné konzumenty alkoholu a pijí jej více než jednou týdně.
Ovšem silných pijáků je mezi muži 28 procent (oproti čtyřem procentům žen). Desetina populace naopak patří mezi úplné abstinenty. Jsou vlastně abstinenti zdravější? Těžko říci. Profesor Šamánek se například v rozhovoru pro Hospodářské noviny vyjádřil v tom smyslu, že "abstinovat je nebezpečné".
Karel Nešpor naopak tvrdí, že ve studiích se uplatňuje "faktor nemocných abstinentů" - abstinenti z nich prý vychází hůře proto, že mnohdy nemohou konzumovat alkohol právě kvůli nějakému zdravotnímu handicapu.
"Určitý ochranný vliv alkoholu proti infarktu u konkrétního jednotlivce nevylučuji," připouští nakonec Nešpor, ale znovu zdůrazňuje: "Jsem proti plošnému nabádání: pijte." A tak si to nakonec musí každý přebrat sám - třeba podle toho, zda má v rodinné anamnéze infarkty, či naopak rakovinu. A kdo je zcela bezradný, nechť si zajede třeba do Porýní, kde jistý zdravotník Manfred Backhaus nabízí ve svém lázeňském domě "pivní koupel".
Pivo, v němž se jeho pacienti koupou, není k pití - jde o černé pivo v raném stadiu zralosti, jehož léčivé složky prý mohou účinně pronikat do lidského těla "zvenčí": biokvasnice pomáhají proti suché a popraskané kůži, slad je dobrý proti vyrážce a chmel má zase uklidňující účinky. Kyselina uhličitá obsažená v pivní lázni pak podporuje prokrvování, a tak ulevuje - jak jinak srdci, posiluje krevní oběh a snižuje krevní tlak.
