ČTĚTE TAKÉ:
Katedrála sv. Víta patří církvi, rozhodl soud
Karlštejn patřící státu je "náš" stejně jako hrad Šternberk, který vlastní soukromník. Klášter Teplá vrácený církvi nepatří národu o nic méně než Národní divadlo.
Víc než desetiletí proti sobě stojí dva názory na vlastnictví katedrály. Odpůrci restituce připomínají, že středověké církvi podle dnešních měřítek nepatřila, nebyloli tedy "ukradeno", nemůže být ani "vráceno", chrám vystavěl na svých ideálech a penězích celý národ, ne jen církev.
Obhájci zase, že historické proplétání státu a církve bylo komplikované, nicméně byla to církev, kdo po staletí ve Svatovítském chrámu držel kontinuitu.
Bez patosu: žijeme v éře detailních paragrafů, konkrétního vlastníka má mít každý dům, pastouška i vznešená katedrála. Je to praktické. V katastru nemovitostí je třeba kohosi zapsat. Těžko hledat argument, proč by kostel, boží stánek, měl patřit někomu jinému než církvi. A katedrála je kostel, i když slouží i světské moci a potěšení turistů.
Kdo jiný by měl metropolitní chrám spravovat? Stát? Bylo by pošetilé zaměňovat stát a národ. Státy jsou proměnlivější než národy. Stát nemá pokud možno vlastnit, stát má vlastnictví svých občanů, firem, spolků či organizací pečlivě střežit.
Nikdo se nemusí obávat, že kardinál teď odevzdá klíče do Vatikánu. Stejně jako dosud bude chrám "sloužit" všem, kdo k němu mají vztah - věřícím, nevěřícím, milovníkům umění, historikům...
Poznáme snad na svých výletech, kdo je majitelem Westminsterského opatství? Komu patří katedrála v Remeši? Odvolací soud uznal, že to byla církev, komu komunisté jménem "všeholidu" chrám sebrali a komu se nyní jménem republiky vrátí zpět.
Je to záležitost právní, kdo chce, může dodat - i morální. Připomíná, že stát se dodnes majetkově s církvemi nevyrovnal, a to protahování stojí za mnohem větší znepokojení než jeden soudní verdikt, s nímž ne každý bude souhlasit.
