Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Křesťané se hádají, klíč od Chrámu Božího hrobu proto střeží muslim

  13:35aktualizováno  13:35
Křesťanská tradice praví, že Chrám Božího hrobu v Jeruzalémě stojí na místě, kde byl ukřižován Ježíš Kristus. Klíč od jednoho z nejsvětějších míst křesťanů však po staletí opatruje muslimská rodina. Křesťanské církve jsou totiž příliš rozhádané. Nyní se aspoň dohodly na opravě chrámu.

Chrám Božího hrobu v Jeruzalémě na dobové malbě | foto: Profimedia.cz

„Tato tradice je velmi symbolická a hluboká, neboť začala před více než osmi sty lety. Důvod byl čistě praktický - různé křesťanské církve se při správě Chrámu Božího hrobu nemohly dohodnout prakticky na ničem,“ řekl iDNES.cz odborník na Blízký východ Marek Čejka.

Současný klíčník Adíb Džavád Džúda se své povinnosti naučil od svého otce a jednou, až přijde čas, předá zkušenosti svému synovi. „Dalším generacím nepředáváme jen klíč, ale i způsob, jak respektovat jiná náboženství,“ tvrdí.

Fotogalerie

„Je to rodinné dědictví. Je to vše, co jako rodina vlastníme. A je to čest nejen pro naší rodinu, ale pro celý muslimský svět,“ řekl CNN Džúda.

Podle izraelského historika Árifa al-Árifa rodina Džúdových klíče od Chrámu Božího hrobu opatruje už od 12. století. „Máme stovky dekretů od sultánů, kteří postupně ovládali Jeruzalém,“ upozorňuje rodina na své webové stránce. Ve svém domě například uchovává smlouvu z roku 1517, která je napsaná na pergamenu a podepsaná zlatým inkoustem.

Džúda dveře od Chrámu Božího hrobu neodemyká sám. Pomáhá mu v tom další muslim Vadžíh Nusajba. Každé ráno se oba muži scházejí u dveří svatého místa. Džúda předá klíč Nusajbovi, který vyleze po malém dřevěném žebříku, aby odemknul horní zámek. Pak sestoupí a odemkne dolní zámek. Chrámové dveře se otevřou a návštěvníci mohou vstoupit. Proces se opakuje večer, kdy muži chodí chrám zavírat.

Tři dny v roce jsou nicméně jiné. Na Zelený čtvrtek dostanou klíč františkáni, na Velký pátek představitelé řecké ortodoxní církve a na Bílou sobotu arménští duchovní.

Historická dohoda kvůli opravě

„Tradice neutrálního správce klíče se ukázala i dlouhodobě jako praktická, neboť spory a napětí mezi církvemi uvnitř Chrámu neustaly do dnešních dnů,“ upozornil Čejka.

Chrám Božího hrobu

Chrám se nachází ve staré části Jeruzaléma a je každoročně cílem tisíců křesťanských poutníků. Ve 4. století ho nechal postavit římský císař Konstantin na místě, kde podle Nového zákona byl ukřižován Ježíš Kristus a kde vstal z mrtvých.

Stopadesát let stará smlouva totiž rozdělila každou část budovy mezi jednotlivé církve a každá renovace či výměna okna musí být odsouhlasena všemi správci. Církve nyní poprvé od založení Izraele našly společnou řeč a dohodly se na opravě chrámu. Začít by měla v polovině května a financovat ji bude jordánský král.

Edikula, malá svatyně s Ježíšovým hrobem, desítky let trpěla činností vody, píše list Haaretz. Její stav byl tak špatný, že izraelské úřady loni rozhodly o jejím uzavření na několik hodin denně. Církve byly pobouřeny, ale přimělo je to jednat o opravě chrámu.

Vztahy mezi muslimy a křesťany se snaží zničit radikálové

Podle Čejky se na tom, že klíč od jednoho z nejsvatějších míst křesťanů střeží muslimové, ani v budoucnu nic nezmění. Rodinu Džúdových tímto úkolem pověřil před stovkami let sultán Saladin, dobyvatel Jeruzaléma. Mimo jiné tím chtěl podpořit spolupráci mezi muslimy a křesťany ve Svaté zemi.

„Ti společně s židy žili po staletí na mnoha místech Blízkého východu vedle sebe v míru a vzájemném respektu. Tyto vztahy se začaly kazit až ve 20. či 21. století, kdy se především některé radikální islámské skupiny pokusily narušit či zničit staletý řád,“ tvrdí Čejka.

Podle něj i v současné době lze nalézt příklady vzájemné spolupráce a pomoci. „V roce 2013, kdy došlo ze strany islamistických radikálů k bombovým útokům na kostely v Pákistánu, se místní muslimové rozhodli živým řetězem chránit zdejší křesťany při jejich bohoslužbách. Něco podobného se dělo také v Egyptě v roce 2011, kdy tamní radikální islamisté zaútočili na koptské kostely a řada egyptských muslimů se vydala na jejich ochranu,“ uvedl.

U Chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě končí tradiční křížová cesta s několika zastaveními. Prošli jsme ji v loňském roce:



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.