Už víte, kolik uprchlíků letos Česká republika přijme? Bude to číslo nižší než tisíc lidí?
Ano, bude nižší než tisíc.
Řešíte jen letošní rok?
Řešíme dva roky. A v součtu je to číslo nižší než původní kvóta.
Takže za dva roky je to číslo nižší než 1 852?
Zhruba. Přijmeme méně než 1 852 lidí.
Bude se muset otvírat nový uprchlický tábor?
Uvidíme, jak budou dál vypadat migrační toky, které v současné době krátkodobě vzrostly. Teď se ta situace stabilizuje. Rozšiřujeme stávající prostory. Máme připraveno prvních dvě stě míst rozšířením stávajících prostor nasazením buňkových obydlí, to je například v Bělé nebo v Zastávce u Brna. Tam to lze velice rychle rozšířit v řádu padesáti, sta míst. A vedle toho máme vytipováno několik zařízení v České republice, která by se musela uvést do provozu.
Takže kromě Vyšních Lhot na Frýdecko-Místecku máte vytipovaná ještě další místa?
Máte dva typy zařízení. Jedno pobytové, druhé detenční. To detenční znamená, že ti lidé jsou tam hermeticky odděleni, jsou v hlídaném táboře, mají omezené právo pobytu. Vyřizuje se jejich azylová procedura, u těch lidí lze očekávat, že část z nich bude vrácena. To je jedno téma, kdy chceme slyšet od Evropské komise a od našich partnerů, jaká bude návratová politika.
Druhá věc, která nás zajímá, je to, jak budou dlouhodobě fungovat vojenská opatření v rámci ostrahy především mořské hranice a jak bude Evropa realokovat finanční prostředky dejme tomu na posílení těchto oblastí. To není, že tam pojedeme a slepě nabídneme číslo. Budeme chtít slyšet to „B“, budeme chtít mluvit o návratové politice, která se v této době nedaří.
Ve Vyšních Lhotách by vznikla policejní stanice
V tuto chvíli tedy není jasné, že se otevře tábor ve Vyšních Lhotách?
Není to jasné. Je to v hledáčku jako jedna z variant pro velmi rychlé řešení, ale budeme jednat s krajem i s obcí. Vím, že tam vzniká petice obyvatel. Ministerstvo vnitra tam určitě pojede. Budeme debatovat s místní samosprávou o formě toho zařízení, o bezpečnosti, o tom, že by tam vznikla policejní stanice, o tom, že stát by se postaral o zvýšenou bezpečnost v okolí toho tábora.
Předseda KDU-ČSL, váš kolega z vlády Pavel Bělobrádek, mluvil o tom, že by některé uprchlíky před Islámským státem mohly přijmout buď farnosti, nebo jednotlivé rodiny. To by bylo přijímání navíc mimo ten počet, který Česká republika dobrovolně přijme, nebo by si z toho počtu některé uprchlíky rodiny mohly vzít?
Nemáme ambici rozšiřovat tu kvótu. Toto by bylo součástí řešení. My chceme deklarovat našim partnerům, že migranty, kteří k nám přicházejí a budou se integrovat do společnosti, chceme vybrat. Chceme znát jejich historii, chceme udělat bezpečnostní sken a v té druhé fázi azylového řízení, kdyby tady zůstávali, tak využijeme nabídky Charity a farností. Ale ne v první fázi. Ti lidé musí projít standardním azylovým řízením a získat tady nějaký statut.
Náboženství uprchlíků řešit nebudeme, ale profesi ano
Bude se nějak zjišťovat náboženské přesvědčení uprchlíků?
Náboženské přesvědčení se zjišťovat nebude. Chápu, že křesťanská církev má prioritu pomáhat hlavně svým souvěrcům. My si budeme chtít vybrat u těch lidí, kteří tady zůstanou a budou integrovatelní, aby měli i profesi, která se tady uplatní na trhu práce.
Odkud přijde letos těch méně než tisíc uprchlíků a v součtu s příštím rokem méně než 1 852 běženců do České republiky?
Valná část z Itálie a Řecka.
Musíme řešit návratovou politiku a vnější ochranu Schengenu
Někdo nám je pošle, nebo my si vybereme?
Dají nám nějakou nabídku, nějaký seznam. My je budeme chtít prověřit bezpečnostními složkami, tajnými službami. Budeme tam chtít poslat své lidi, aby s nimi udělali pohovory v těch táborech, a teprve pak je převezeme k azylovému řízení. To je ta první část, kde pomáháme partnerům v řízení o azylu, a pak je ta druhá část, to je přesídlení těch lidí, kteří by sem přicházeli s tím, že by získali statut přechodného a později trvalého pobytu. Tam si chceme vybírat i s tím, že by ti lidé měli splňovat podmínku integrace do společnosti, včetně profese.
Kdy by se ti lidé v České republice mohli objevit?
Migranti přicházejí dnes a denně. Ti z té dobrovolné kvóty někdy na podzim a na konci letošního roku, otázka je, jak rychle se Evropa dohodne, jestli čtvrteční jednání v Lucemburku stvrdí celkovou dohodu všech zemí na tom čísle 40 tisíc, nebo jestli bude nějaká další debata. V neděli má být mimořádný summit Evropské unie kvůli Řecku a je možné, že se tam bude řešit i téma uprchlíci.
Jestliže Česká republika dobrovolně přistupuje na nějakou kvótu pro letošní a příští rok, neobáváte, že v letech 2017, 2018, 2019 a tak dále, když jsme na to kývli jednou, nám budou „nadělováni“ další lidé?
My jsme právě bojovali proti povinné kvótě, která by tu byla téměř napořád a že do toho čísla by dosazovala Evropská komise podle toho, jak by se vyvíjel celkový počet uprchlíků. My tady řešíme následky. Musíme ale vyřešit příčinu a to je lepší ochrana vnější schengenské hranice. Chceme slyšet od partnerů, jak se ta hranice bude lépe bránit, jaká bude osvěta směrem k zemím, odkud přicházejí ekonomičtí migranti. Už tam by se lidé měli dozvědět, že nemají reálnou šanci bez toho, aby si vyřešili formality na zastupitelských úřadech Evropské unie, získat tady azyl.
Musíme se bavit o návratové politice. Šedesát procent migrantů, kteří přicházejí, nemají nárok, aby splnili podmínky pro získání azylu, a pouze 39 procent z nich se nám daří vracet. Chceme jasnou návratovou politiku, chceme lepší ochranu hranic. Bereme to jako krátkodobé opatření, které pomůže Itálii a Řecku, ale pokud nevyřešíme příčinu, tak se s tím budeme potýkat desítky let a nemůže to dopadnout dobře. Bude se radikalizovat scéna, bude to znamenat vlnu pravicového populismu a jednoduchá řešení, která nikdy nefungují.
