Ke čtvrtečnímu hlasování vyzvala minulý týden hlavní vládní strana Chorvatské demokratické společenství (HDZ) místopředsedy vlády Tomislava Karamarka. Oreškovič, finanční expert, který byl do funkce zvolen v lednu, podle nich „prokázal neschopnost vést zemi uprostřed hlubokých ekonomických a sociálních problémů“.
Poslanci o odvolání Oreškoviče debatovali celý den, uvedl server BalkanInsight. Pro jeho sesazení nakonec hlasovalo 125 poslanců, podpořilo ho pouhých dvanáct zákonodárců. Dva poslanci se zdrželi.
Oreškovič kritiku odmítl. Veškerá obvinění označil za „falešná a neodůvodněná“. Vláda podle něj padla kvůli osobním zájmům některých politiků. Vadilo jim prý, že se Oreškovič nenechal ovlivňovat při jmenování pracovníků bezpečnostní a zpravodajské agentury SOA a chtěl řešit problémy týkající se chorvatské energetické společnosti INA.
Dění v chorvatské vládě bylo napjaté už několik týdnů. Oreškovič požadoval, aby vicepremiér Karamarko odstoupil. Místní média totiž odhalila, že Karamarkova manželka přijala 60 000 eur od lobbisty maďarské energetické společnosti MOL, která z poloviny vlastní společnost INA. Parlamentní komise to označila za střet zájmů. Karamarko ve středu rezignoval.
Pokud se politické strany nedohodnou na novém kabinetu do měsíce, bude muset vypsat prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová předčasné volby. Ty by se mohly podle chorvatských médií konat již v září.
