"Nenařídil jsem žádný zločin během vlastenecké války. Jsem hrdý na svou roli ve válce. Nebojím se obvinění soudu. Neudělal jsem nic špatného a dokážu to," řekl Ademi.
Obvinění proti Ademimu zatím nejsou přesně známa, ale předpokládá se, že generál, který byl velitelem chorvatských sil během srbsko-chorvatské války 1991-1995, je podezřelý z účasti na vraždách srbských civilistů a ničení srbských vesnic v oblasti Medaku u Gospiče v září 1993.
Dalším Chorvatem, na kterého tribunál vydal zatykač, je generál ve výslužbě Ante Gotovina. Ten by se měl zřejmě zodpovídat za zločiny spáchané při vojenské operaci chorvatských bojovníků v srpnu 1995, při níž bylo zabito přes 400 srbských civilistů. Gotovina vinu rovněž odmítá, ale do Haagu dobrovolně odejít nechce a skrývá se.
Haag otřásl i chorvatskou vládou
Podobně jako nedávné vydání bývalého prezidenta Slobodana Miloševiče do Haagu způsobilo pád jugoslávské federální vlády, nedávné rozhodnutí chorvatské vlády vydat Ademiho a Gotovinu otřáslo i tamní politickou scénou.
Poté, co kabinet premiéra Ivici Račana 7. července rozhodl o vydání generálů, hlasoval o důvěře vládě dokonce i parlament. S vydáním nesouhlasili hlavní spojenci Račanových sociálních demokratů ve vládě z Chorvatské sociálněliberální strany.
Rozdělené Chorvatsko: Jsou generálové hrdinové nebo zločinci?
"Jak může být někdo, kdo zachránil můj život i mé město, najednou označen za válečného zločince? Kdyby tu nebyl, tak bych možná byla v uprchlickém táboře, ale spíš mrtvá," říká pětatřicetiletá učitelka o Ademim. Ten byl v jejím rodném městě Šibeniku veliltelem během války se srbskými povstalci v roce 1991. Podle Kulišové nebýt Ademiho, padl by Šibenik do rukou Srbů. Jiní Chorvaté totéž soudí o Gotovinovi.
Chorvati jsou většinou rozpolceni: váhají mezi odmítnutím vydat podezřelé muže do Haagu s tím, že by odpor mohl vést k mezinárodní izolaci a možným sankcím proti zemi.
|
Ačkoli se mnoho Chorvatů těžce vyrovnává s představou vydání dvou svých mužů soudu, nemohou Chorvati popřít, že Srbové trpěli také. Tisíce srbských domů skončilo v plamenech, když chorvatská armáda v létě 1995 dobyla zpátky srbskými povstalci obsazená území na východě země. Uprchlo na 150 tisíc Srbů a někteří další, kteří v zemi zůstali, byli povražděni. |
Reformní vláda premiéra Ivici Račana o spolupráci s tribunálem rozhodla ve snaze setřít ze země nálepku nacionalismu, která jí byla přisouzena za vlády exprezidenta Franja Tudjmana. "Můžeme za své zájmy i pohled na nedávnou historii bojovat prostřednictvím spolupráce se soudem a s celým světem," řekl Račan. "Můžeme též jít cestou konfrontace, izolace a sankcí. To by ale bylo sebevražedné," dodal.
Proti vydání obou generálů se staví odmítavě váleční veteráni a členové Tudjmanovy nacionalistické strany. Ti dokonce vyzývali, aby jejich extradikci bylo zabráněno fyzicky. "Je nechutné uvažovat o tom, co by Chorvatsko mohlo či nemohlo získat vydáním těch mužů," míní předák veteránů Mirko Condić. "Je to otázka národní hrdosti."
