Před týdnem se hasičům podařilo zkrotit šest požárů lesů a křovisek v krajích Lika-Senj a v regionech Sinj, Zadar, Šibenik a Kovači na Istrii.
Zcela uhasili další dva požáry, které během několika dnů zničily přes 3600 hektarů borovicových porostů na turisty vyhledávaných ostrovech Brač a Hvar.
Odborníci z chorvatského Hydrologického a meteorologického institutu tvrdí, že zemi zasáhlo nejhorší sucho za posledních padesát let.
Úřady označily některé kraje za "postižená území". Zatím si netroufají odhadnout, jaké škody oheň způsobil zemědělcům a pěstitelům vinné révy a olivovníků.
V Záhřebu v úterý dopoledne vystoupila teplota na 41 stupňů. Mnoho lidí raději zůstalo doma. Hladina řeky Savy klesla na 160leté minimum, skoro dva metry pod normál. Suchem jsou ale postiženy všechny chorvatské toky.
Odborníci varují, že může klesnout i hladina podzemní vody. Na několika místech v oblasti Splitu už musely být zavedeny příděly vody. Nedostatek pitné vody hrozí také turistickým oblastem na Istrii, ostrovech Krk a Pag.
Chorvatská opozice vyčetla vládě, jak situaci řeší. Předseda opoziční Chorvatské sociálněliberální strany Dražen Budiša navrhl, aby úřady požádaly o pomoc členské státy NATO. Ty v Chorvatsku pomáhaly hasit už před rokem.
Předseda vlády Ivica Račan potvrdil, že čtyři pětiny z přibližně 360 požárů, které v Chorvatsku propukly od začátku července, způsobila nedbalost. Policie zadržela šest lidí podezřelých ze žhářství.
Evropa ve skleníku?
Intenzivní vlna veder v celé Evropě přesvědčila mnoho lidí o tom, že globální oteplování je realita. Před rokem starý kontinent sužovaly povodně, letos je problémem extrémně teplé počasí a sucho.
Experti upozorňují, že z jednoho horkého léta či přírodní katastrofy není možné usuzovat na dlouhodobé změny. Připouštějí ale, že se extrémní výkyvy počasí dostavují stále častěji.
"Tak rozsáhlé období suchého počasí a slunných dnů jsme nezažili od doby, kdy začínají záznamy, tedy asi od roku 1870," sdělil Michael Knobelsdorf z Německé meteorologické služby. Teploty se za století zvýšily až o dva stupně.
Na mnoha místech Itálie olizuje rtuť už dva měsíce rysku 35 stupňů Celsia. Jakmile lidé nastartovali klimatizace, téměř strhli elektrickou síť.
Hlavní klimatolog italského Národního geofyzikálního ústavu Antonio Navarra potvrdil, že v celém Středozemí je o dva až tři stupně teplejší léto, než je obvyklé. Začíná se tak přibližovat klimatickými simulacím, které ukazují možný vliv skleníkových plynů.
Paul Horsman z mezinárodní ekologické organizace Greenpeace International k tomu říká: "Vědci se domnívají, že vlna veder nemusí být přímo spojena se změnou podnebí. Řada jevů ale ukazuje, že žijeme v globálně oteplovaném světě."
Dodal, že je potřeba posílit opatření, která by změnu klimatu omezila.
