"Je vidět, že lidé jsou unavení," řekl premiér Zoran Milanović. "Bylo by lepší, kdyby volební účast byla vyšší, ale taková je realita," dodal. Když se referendum o vstupu do EU v červnu 2003 konalo v Česku, vyslovilo se pro něj 77 procent lidí. Hlasovat přišlo 55 procent voličů.
Chorvatský premiér Milanović hovoří o výsledku referenda jako o historickém rozhodnutí a o bodu obratu v chorvatských dějinách. "Jsem rád, že Evropa se stane mým domovem," řekl ve volební místnosti prezident Ivo Josipović.
Pokud přistoupení Záhřebu k EU ratifikují současní členové Unie, stane se Chorvatsko jejím 28. členem příští rok prvního července. Ratifikace by měla být pouhou formalitou.
Vstup Chorvatska podpořila velká většina stran, a dokonce i idol chorvatských nacionalistů Ante Gotovina, který si odpykává dlouholetý trest za válečné zločiny, svým krajanům z vězení vzkázal, aby hlasovali pro EU. "Civilizačně tam patříme," připomněl.
Radikální nacionalisté ale tvrdí, že se vstupem do EU bude Chorvatsko vyprodáno a přijde o nezávislost, ze kterou bojovalo na začátku 90. let. Odpůrci EU nyní kvůli nízké volební účasti žádají, aby se referendum opakovalo. "Hlasování není legitimní, protože se ho většina lidí nezúčastnila," vysvětlují.
Mnozí v Chorvatsku i jinde v Evropě si kladou otázku, co tato malá země s bující korupcí a velkými ekonomickými problémy může Unii nabídnout, napsala agentura AP. Ale i EU v současnosti kvůli úvěrové krizi v eurozóně prožívá mimořádně těžké období.
Chorvatsko požádalo o členství v Evropské unii v roce 2003, status kandidátské země pak získalo o rok později. Přístupová jednání začala v roce 2005 a skončila 30. června 2011. Jednou z podmínek pro zahájení přístupových jednání byla spolupráce země s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii.
