Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Chorvatsko by mohlo rozšířit EU v roce 2011, vyplývá ze zprávy Komise

  12:34aktualizováno  15:18
Evropská unie dokončí přístupové rozhovory s Chorvatskem na konci příštího roku. Vyplývá to z dnešní hodnotící zprávy Evropské komise. Chorvatsko by se teoreticky mohlo stát 28. členem EU v roce 2011, ale Komise žádný konkrétní termín ve zprávě neuvedla.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

"Navzdory tomu pokrok, který Chorvatsko dosáhlo v mnoha vyjednávacích kapitolách, znamená, že jsme v současnosti blízko finální fázi rozhovorů," uvedla Komise.

Původně měli Chorvaté do Evropské unie vstoupit už příští rok, tento krok ale zbrzdil spor se Slovinskem. Loňské projednávání všech přístupových kapitol Lublaň zablokovala kvůli dlouholeté slovinsko-chorvatské rozepři o námořní hranici v Piranském zálivu, na níž se nemohly země bývalé Jugoslávie dohodnout.

Evropská unie již s Chorvatskem otevřela osmadvacet z celkových 35 kapitol, z nichž dvanáct již uzavřela. Spory se Slovinskem nicméně odložily otevření velmi důležité kapitoly věnované justici, základním právům a hospodářské soutěži. Vyjednávači byli navíc nuceni odložit například i uzavření kapitoly věnované dopravě.

Komise monitoruje pokrok Chorvatska už 7 let

Evropská komise začala monitorovat pokrok Chorvatska na cestě do Evropské unie už před sedmi lety, stejně jako v případě dalších zemí západního Balkánu.

Chorvaté nicméně ve srovnání se svými sousedy pokročili zdaleka nejdále a již v roce 2004 získali status kandidátské země a rok poté oficiálně odstartovali přístupové rozhovory.

Podrobnou zprávu vypracovala Evropská komise i o další zemi, která usiluje o vstup do Unie. Turecko, se kterým Brusel zahájil přístupové rozhovory před čtyřmi lety, by podle ní mělo zlepšit situaci v oblasti svobody tisku. - přečtěte si Dávejte pozor na svobodu médií, vzkázal Brusel Turecku

KRIZE V BOSNĚ SE PROHLUBUJE

- Ani 14 let po válce se bosenská politická situace neuklidnila, ba právě naopak. Politika uvízla na mrtvém bodě, což ohrožuje cíl země - přijetí do Evropské unie. Pod slabou centrální vládou vedle sebe horkotěžko koexistují dva bosenské autonomní regiony, které vznikly v roce 1995 na základě daytonské mírové smlouvy - muslimsko-chorvatská Federace Bosny a Hercegoviny a Republika srbská.
- Od války (1992-1995) jsou povětšinou u moci srbské, chorvatské a bosňácké nacionalistické strany. Obyvatelé Bosny volí hlavně podle etnické příslušnosti. Válečné rány jsou ale stále čerstvé - ve válce zemřelo 100 000 lidí a dva miliony ze 4,2 milionu obyvatel se musely přesídlit.
- Bosna navíc nedokázala vyhovět většině požadavků v 15 měsíců staré stabilizační a asociační dohodě s EU, čímž hrozí její zrušení. Kromě toho je společně s Albánií jedinou zemí západního Balkánu, které EU neumožnila bezvízové cestování kvůli nesplnění technických podmínek.                                                                         Zdroj ČTK


Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dopravní zácpy na vjezdu do Doveru, které přístav trápily loni v létě.
Brexit ochromí dopravu přes La Manche, Dover se děsí obřích kolon

Vystoupení Británie z Evropské unie ovlivní celou řadu obchodních sfér i životy obyčejných lidí. Velké problémy očekávají provozovatelé přístavu v britském...  celý článek

Maltská novinářka Daphne Caruanová Galiziová na archivním snímku. (6. dubna...
Bomba v autě zabila maltskou novinářku, případ bude vyšetřovat FBI

Maltskou novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou zabil v pondělí výbuch bomby nastražené v jejím autě. Premiér Joseph Muscat označil vraždu za barbarský čin,...  celý článek

Rohingové protestují před barmskou ambasádou v malajsijském Kuala Lumpuru (8....
Barmští vojáci pozabíjeli stovky Rohingů, tvrdí Amnesty International

Nejméně několik stovek mužů, žen a dětí z menšinového muslimského etnika Rohingů zabili barmští vojáci ve snaze vypudit ze země všechny jeho příslušníky. Podle...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.