„Vyhráli jsme. Strana, která získala největší počet hlasů, musí v budoucnosti vést Chorvatsko,“ prohlásil podle agentury AP předseda HDZ Tomislav Karamarko na povolebním shromáždění svých přívrženců.
Výsledky ukazují, že vládu sestaví tábor, kterému se podaří získat za koaličního partnera liberální uskupení Most, které skončilo třetí a bude mít 19 poslanců. O zbývající mandáty se podělí dalších pět uskupení.
Nová vládní koalice se bude muset vypořádat s chřadnoucí ekonomikou a náporem uprchlíků, kteří přes balkánskou zemi míří do západní Evropy.
Šéf SDP a chorvatský premiér Zoran Milanović se ovšem naděje na udržení u moci nevzdává. Hned po oznámení předběžných výsledků pozval Most ke koaličním rozhovorům. „Chorvatsko se rozhodlo ke změně. Nemůžeme ji provést sami,“ prohlásil Milanović. Podle Reuters se již obrátil i na všechny menší reformní strany, jež se do parlamentu dostaly.
Podle chorvatské ústavy prezident jmenuje premiéra po konzultacích s parlamentními stranami a vybírá v řadách formace, která prokázala, že má v parlamentu většinu.
Výsledky napoví i o řešení uprchlické krize
Oba rivalové slíbili odlišné způsoby jak se vypořádat s uprchlickou krizí. Zatímco šéf levicové partaje Milanovič prosazuje mírný přístup k řešení uprchlické krize, lídr pravicové strany Karamarko navrhuje použít vojáky a ploty k odrazení migrantů.
Uprchlická krize je pro Chorvaty velkým tématem, ministr vnitra Ranko Ostojič tento týden řekl, že v letošním roce už přes Chorvatsko přešlo 320 tisíc migrantů a náklady spojené se zvládáním nově příchozích dosáhly dvou milionů kun denně (přes sedm milionů korun).
Chorvatsko je jednou z nejchudších zemí Evropské unie, státní dluh činí 90 procent ročního výkonu ekonomiky, míra nezaměstnanosti byla v září 16,2 procenta a mezi mladými dokonce 43,1 procenta. Parlamentní volby proběhly v Chorvatsku poprvé od vstupu země do EU v roce 2013.
