Chorvatská premiérka Kosorová a slovinský předseda vlády Pahor (11.9.2009)

Chorvatská premiérka Kosorová a slovinský předseda vlády Pahor (11.9.2009) | foto: AP

Chorvaté mohou zahájit jednání s EU, zažehnali hraniční spor se Slovinci

  • 3
Dlouholetá slovinsko-chorvatská rozepře o námořní hranici v Piranském zálivu se chýlí ke konci. Premiéři obou států se dohodli na jejím řešení: domluvili se na společné správě. Spor byl hlavní překážkou pro zahájení přístupových rozhovorů mezi Chorvatskem a Evropskou unií.

"Vláda okamžitě navrhne (parlamentním výborům), aby Slovinsko odstranilo překážky bránící Chorvatsku ve vyjednávacím procesu s Evropskou unií," oznámil slovinský premiér Borut Pahor po rozhovoru s chorvatskou předsedkyní vlády Jadrankou Kosorovou.

Představitelé slovinské a chorvatské vlády se totiž rozhodli vyřešit dlouholetý spor, který obě země po rozpadu Jugoslávie v roce 1991 znesvářil, a kvůli kterému také Slovinsko od loňského prosince blokovalo přístupové rozhovory mezi Chorvatskem a Evropskou unií.

Spor o dvacet kilometrů

Důvod neshod má necelých dvacet kilometrů čtverečních. Zhruba tolik totiž měří Piranský záliv, který si obě země nárokují. Slovinské pobřeží je dlouhé asi šestačtyřicet kilometrů, ale pouze Piranský záliv umožňuje přístup do mezinárodních vod.

Chorvatsko má pobřeží dlouhé 1 700 kilometrů, přesto však dlouhá léta požadovalo vést hranice přesně v polovině zálivu. Tamní vláda vždy argumentovala ochranou svého rybolovu.

Nyní se obě země dohodly na společné správě Piranského zálivu, která by se měla uzavřít na dvacet až padesát let. Evropská komise zareagovala na zprávu o obnovení rozhovorů zdrženlivě, chce počkat na podrobnější informace.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video