Počasový senzor - dohledoměr. Dokáže vyhodnotit srážky - zda jde o déšť,...

Počasový senzor - dohledoměr. Dokáže vyhodnotit srážky - zda jde o déšť, mrholení, nebo sníh. | foto: Archiv ČHMÚ

Na datech o počasí závisí i jaderná bezpečnost. Přístroje je hlásí co 10 minut

  • 5
Čtyři desítky profesionálních měřicích stanic, které po celém Česku 24 hodin denně sbírají data o počasí, má pod svou kontrolou Ivan Kain z Českého hydrometeorologického ústavu. „Naším největším nepřítelem v tomto ročním období je bouřka. Nežádoucí výboj může rozbít drahé přístroje,“ říká.

Řídíte Odbor profesionální staniční sítě, co všechno máte na starosti?
Všechny profesionální meteorologické stanice, observatoře a letecké meteorologické stanice, které spadají pod ČHMÚ, těch je třiatřicet. Metodicky řídíme ale i dvě observatoře, které patří Ústavu fyziky atmosféry, a šest stanic, které spadají pod armádu.

Meteorologové mají dohled i na armádu?
Jde čistě o praktickou stránku věci, aby byla všechna měření, pozorování a kódování meteorologických zpráv a datových souborů jednotná.

Jak se profesionální stanice liší od dobrovolnických klimatologických a srážkoměrných stanic, kterých jsou v Česku stovky?
V případě profesionální stanice je obsluha přítomna celý den. Navíc jsou to zaměstnanci ČHMÚ, případně Ústavu fyziky atmosféry nebo armády.

Profesionální stanice, to asi nebude jen budka s přístroji?
Je to v podstatě menší domeček. V přízemí jsou většinou pracovny, sociální zázemí, v patře pozorovatelna. Před budovou je meteorologická zahrádka, kde jsou umístěna měřicí zařízení: meteorologická budka, srážkoměry, půdní teploměry, přístroj na měření výšky a pokrytí oblohy oblačností.

Čtyři stanice jsou plně automatické. Počítač sám načítá informace z přístrojů a následně vytváří a v daných termínech odesílá meteorologické zprávy, datové soubory.

Dokáže stroj plně nahradit pozorovatele?
Pokud jde o obsluhu přístrojů, tak ano. Bohužel ale určité informace, například druh oblačnosti, počítač nezvládne vyhodnotit. Tyto údaje chybí.

Problém asi nastane, když se přístroje porouchají...
Samozřejmě. Naším největším nepřítelem je například v tomto období bouřka. Přes elektrické vedení, půdní teploměry, dříve i přes telefonní vedení k nám do systému projde nežádoucí výboj a poškodí jej. Pokud se nějaký z přístrojů rozbije, vznikají škody v řádu až desítek tisíc. Někdy, když ze stanice nepřicházejí zprávy, ale stačí třeba jen restartovat počítač.

Proč předpověď počasí nevychází? Meteorologové jsou v tom nevinně

Jaké jiné počasí kromě bouřek nemá technika ráda, co třeba mrazy?
Všechny přístroje jsou postaveny tak, aby vydržely teplotu do minus 40 stupňů i více. S čím ovšem nejvíce bojujeme na horách v zimě, to je námraza. Pokud se na přístrojích vytvoří, musí ji pozorovatel sám mechanicky odstranit.

Počasí v datových zprávách

Co všechno dokážou přístroje z počasí vyčíst?
Je toho opravdu hodně. Například teplota a vlhkost vzduchu, minimální a maximální teplota vzduchu, směr a rychlost větru, doba slunečního svitu, množství srážek, oblačnost, teplota a stav půdy, výpar vody, výška nového sněhu nebo celková sněhová pokrývka a její vodní hodnota.

Jak se tyhle údaje dostanou do ČHMÚ a co se s nimi děje?
Stanice vytvářejí každou hodinu základní zprávu SYNOP, navíc se každou desátou minutu vytváří a odesílají datové soubory. V nich jsou pod kódovými čísly údaje, o kterých jsem mluvil. Některé stanice sbírají více informací kromě těch základních, například o čistotě ovzduší.

U nás se zprávy dekódují a přebírají je jednotlivá oddělení. Například oddělení numerologické meteorologie používá data pro výpočet modelu Aladin (pomocí něj se připravují krátkodobé předpovědi, pozn. red.). Tady se kombinují i data z dobrovolných stanic. Nebo se z nich vytváří konečná předpověď, kterou můžete slyšet v rádiu nebo televizi.

Diváci zpráv o počasí jsou jen zlomkem těch, kteří na čerstvé informace od vás čekají...
Kromě mezinárodní výměny dat poskytujeme informace i státním, vědeckým a soukromým společnostem. Máme několik významných zákazníků, například Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Řízení letového provozu, Českou televizi nebo například ČEZ. Náš odbor navíc zabezpečuje stanice, které jsou postaveny v Temelíně a Dukovanech. Ty tam jsou cíleně vybudované a zajišťují pozorování a měření u elektráren.

Celý život se tak napůl koukám na oblohu, říká meteorolog ze Šumavy

Podle jakého klíče jsou rozmístěny ostatní stanice, které nemají strategickou pozici u jaderné elektrárny nebo letiště?
Podléhá to pravidlům, aby poloha stanice byla co nejvíce reprezentativní, odpovídala danému území, nebyla ovlivňována městskou zástavbou a podobně. Nicméně současná síť byla vytvořena již hodně dávno a my jsme dřívější rozmístění moc neměnili. Základ stanic tady existuje už desítky let, dle studií a plánů tehdejších meteorologů.

Hodláte síť profesionálních stanic rozšiřovat?
Zatím ne. Nejedná se zrovna o levnou záležitost, takže v současné době o rozšiřování neuvažujeme.

Obstojí naše meteorologická síť v porovnání se zahraničím?
Často se se zahraničím srovnáváme, jezdíme na společná jednání, ale v rámci střední Evropy nejsou velké rozdíly. Navíc jsou naše měření propojená s těmi zahraničními. Data předáváme do centrální databáze, takže je mohou použít například kolegové v Německu a naopak - my můžeme a používáme ta jejich.

Je něco, co zatím na stanicích neměříte, ale v budoucnu by se mohlo?
Konkrétní příklad asi neuvedu, ale neustále se vytvářejí nové postupy a technika se zdokonaluje. Pokud se v budoucnu vyskytne poptávka po datech, která zatím nesledujeme, tak v tom nevidím problém. Samozřejmě pokud to bude technicky možné.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video