Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Na datech o počasí závisí i jaderná bezpečnost. Přístroje je hlásí co 10 minut

  11:47aktualizováno  11:47
Čtyři desítky profesionálních měřicích stanic, které po celém Česku 24 hodin denně sbírají data o počasí, má pod svou kontrolou Ivan Kain z Českého hydrometeorologického ústavu. „Naším největším nepřítelem v tomto ročním období je bouřka. Nežádoucí výboj může rozbít drahé přístroje,“ říká.

Počasový senzor - dohledoměr. Dokáže vyhodnotit srážky - zda se jedná o déšť, mrholení, nebo sníh. | foto: Archiv ČHMÚ

Řídíte Odbor profesionální staniční sítě, co všechno máte na starosti?
Všechny profesionální meteorologické stanice, observatoře a letecké meteorologické stanice, které spadají pod ČHMÚ, těch je třiatřicet. Metodicky řídíme ale i dvě observatoře, které patří Ústavu fyziky atmosféry, a šest stanic, které spadají pod armádu.

Meteorologové mají dohled i na armádu?
Jde čistě o praktickou stránku věci, aby byla všechna měření, pozorování a kódování meteorologických zpráv a datových souborů jednotná.

Fotogalerie

Jak se profesionální stanice liší od dobrovolnických klimatologických a srážkoměrných stanic, kterých jsou v Česku stovky?
V případě profesionální stanice je obsluha přítomna celý den. Navíc jsou to zaměstnanci ČHMÚ, případně Ústavu fyziky atmosféry nebo armády.

Profesionální stanice, to asi nebude jen budka s přístroji?
Je to v podstatě menší domeček. V přízemí jsou většinou pracovny, sociální zázemí, v patře pozorovatelna. Před budovou je meteorologická zahrádka, kde jsou umístěna měřicí zařízení: meteorologická budka, srážkoměry, půdní teploměry, přístroj na měření výšky a pokrytí oblohy oblačností.

Čtyři stanice jsou plně automatické. Počítač sám načítá informace z přístrojů a následně vytváří a v daných termínech odesílá meteorologické zprávy, datové soubory.

Dokáže stroj plně nahradit pozorovatele?
Pokud jde o obsluhu přístrojů, tak ano. Bohužel ale určité informace, například druh oblačnosti, počítač nezvládne vyhodnotit. Tyto údaje chybí.

Problém asi nastane, když se přístroje porouchají...
Samozřejmě. Naším největším nepřítelem je například v tomto období bouřka. Přes elektrické vedení, půdní teploměry, dříve i přes telefonní vedení k nám do systému projde nežádoucí výboj a poškodí jej. Pokud se nějaký z přístrojů rozbije, vznikají škody v řádu až desítek tisíc. Někdy, když ze stanice nepřicházejí zprávy, ale stačí třeba jen restartovat počítač.

Proč předpověď počasí nevychází? Meteorologové jsou v tom nevinně

Jaké jiné počasí kromě bouřek nemá technika ráda, co třeba mrazy?
Všechny přístroje jsou postaveny tak, aby vydržely teplotu do minus 40 stupňů i více. S čím ovšem nejvíce bojujeme na horách v zimě, to je námraza. Pokud se na přístrojích vytvoří, musí ji pozorovatel sám mechanicky odstranit.

Počasí v datových zprávách

Co všechno dokážou přístroje z počasí vyčíst?
Je toho opravdu hodně. Například teplota a vlhkost vzduchu, minimální a maximální teplota vzduchu, směr a rychlost větru, doba slunečního svitu, množství srážek, oblačnost, teplota a stav půdy, výpar vody, výška nového sněhu nebo celková sněhová pokrývka a její vodní hodnota.

Jak se tyhle údaje dostanou do ČHMÚ a co se s nimi děje?
Stanice vytvářejí každou hodinu základní zprávu SYNOP, navíc se každou desátou minutu vytváří a odesílají datové soubory. V nich jsou pod kódovými čísly údaje, o kterých jsem mluvil. Některé stanice sbírají více informací kromě těch základních, například o čistotě ovzduší.

U nás se zprávy dekódují a přebírají je jednotlivá oddělení. Například oddělení numerologické meteorologie používá data pro výpočet modelu Aladin (pomocí něj se připravují krátkodobé předpovědi, pozn. red.). Tady se kombinují i data z dobrovolných stanic. Nebo se z nich vytváří konečná předpověď, kterou můžete slyšet v rádiu nebo televizi.

Diváci zpráv o počasí jsou jen zlomkem těch, kteří na čerstvé informace od vás čekají...
Kromě mezinárodní výměny dat poskytujeme informace i státním, vědeckým a soukromým společnostem. Máme několik významných zákazníků, například Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Řízení letového provozu, Českou televizi nebo například ČEZ. Náš odbor navíc zabezpečuje stanice, které jsou postaveny v Temelíně a Dukovanech. Ty tam jsou cíleně vybudované a zajišťují pozorování a měření u elektráren.

Celý život se tak napůl koukám na oblohu, říká meteorolog ze Šumavy

Podle jakého klíče jsou rozmístěny ostatní stanice, které nemají strategickou pozici u jaderné elektrárny nebo letiště?
Podléhá to pravidlům, aby poloha stanice byla co nejvíce reprezentativní, odpovídala danému území, nebyla ovlivňována městskou zástavbou a podobně. Nicméně současná síť byla vytvořena již hodně dávno a my jsme dřívější rozmístění moc neměnili. Základ stanic tady existuje už desítky let, dle studií a plánů tehdejších meteorologů.

Hodláte síť profesionálních stanic rozšiřovat?
Zatím ne. Nejedná se zrovna o levnou záležitost, takže v současné době o rozšiřování neuvažujeme.

Obstojí naše meteorologická síť v porovnání se zahraničím?
Často se se zahraničím srovnáváme, jezdíme na společná jednání, ale v rámci střední Evropy nejsou velké rozdíly. Navíc jsou naše měření propojená s těmi zahraničními. Data předáváme do centrální databáze, takže je mohou použít například kolegové v Německu a naopak - my můžeme a používáme ta jejich.

Je něco, co zatím na stanicích neměříte, ale v budoucnu by se mohlo?
Konkrétní příklad asi neuvedu, ale neustále se vytvářejí nové postupy a technika se zdokonaluje. Pokud se v budoucnu vyskytne poptávka po datech, která zatím nesledujeme, tak v tom nevidím problém. Samozřejmě pokud to bude technicky možné.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Karel Srp
Senát vyslyšel stanovisko komise, Srp se do Rady ÚSTR nedostane

Dlouholetý předseda Jazzové sekce Karel Srp se podle očekávání nestal členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Senát ve středu vzal na vědomí...  celý článek

Ilustrační snímek
Inspektoři našli víc než třicet škol, kde většina žáků neodmaturuje

Inspektoři sledovali téměř půl roku tři desítky středních škol, na nichž mají žáci často problém se skládáním maturity – neúspěšných je většina. Ačkoli vedení...  celý článek

Karel Srp z Jazzové sekce a spisovatelka Lenka Procházková na tiskové...
Dva a půl milionu lidí jsou kádrováni, jestli jsou košer, řekl Srp

Senátoři nechtějí kohokoli z levice, já nechci senátory, kteří hajlují pro kohokoli, reagoval dlouholetý šéf Jazzové sekce Karel Srp na to, že ho senátoři...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.