Chmelíček: Potvrdilo se, že nejsem slabý

Poněkolikáté během posledních čtyř měsíců řeší generální ředitel České televize Dušan Chmelíček krizi ve zpravodajství. Nové starosti mu v pátek přidělal dnes už bývalý ředitel zpravodajství Jiří Hodač. V rezignaci svého šéfa obvinil, že až příliš podléhá vlivu lidí mimo televizi.
"Na to se dá říct jen jedno: žádní takoví lidé nejsou," odpovídá první muž ČT.

Jiří Hodač však tvrdí, že mu tito lidé, kteří nejsou zaměstnanci ČT, mluvili do jeho práce a působili v televizi zmatek.
Já jsem se pana Hodače zeptal, co tím myslí, bohužel mi neodpověděl. Naznačuje, že jde o skupinu, která pracuje na podzimní podobě vysílacího schématu. Šéfem té skupiny jsem já, dál je tam programový ředitel, šéfdramaturg pan Hubač, šéfdramaturgyně dokumentů a publicistiky paní Mülerová a pan Pittermann, který je také zaměstnancem ČT. Nikdo mimo strukturu televize tam není.
Pan Hodač to zřejmě nevěděl, ale vědět měl. Takže bohužel zmatek vyvolával především on, a to svou elementární neznalostí.

Odcházející ředitel si stěžoval i na váš způsob vedení televize - prý jste ho několikrát obešel a jednal za jeho zády. Proč?
Stačí se zeptat těch lidí a oni vám potvrdí, že to tak nebylo. Samozřejmě ten, který je odpovědný za chod televize, je generální ředitel. A je v kompetenci generálního ředitele, aby jednal o věcech, které je třeba rychle řešit.
Což byl třeba případ redakce publicistiky. Bylo nutno rychle vybrat lidi, dohodnout platy. Nebyl důvod dělat výběrové řízení, jak chtěl pan Hodač.

Po svém nástupu jste však řekl, že nebudete chtít zasahovat do kompetencí jednotlivých šéfů, že je na nich, aby o takových věcech rozhodovali.
To ano. Ale ve chvíli, kdy je třeba učinit rychlá rozhodnutí - to je případ publicistiky nebo práce na vysílacím schématu - a z mé strany není taková jistota, že ten člověk svůj úkol zvládne, nezbývá než se domluvit s lidmi, kteří za to bezprostředně odpovídají. Což byli jednotliví šéfredaktoři. Mám dojem, že tento přístup naopak dokládá, že skutečně nejsem slabým ředitelem.

Naznačujete, že pan Hodač svou práci nezvládal?
Zřejmě u něj docházelo k jakémusi strachu o kompetence. Je pravda, že člověk v jeho funkci je vystaven každodennímu stresu a obrovské zátěži. S odstupem času si celou situaci vykládám tak, že jeho rezignace je reakce na nezvládnutý stres.

Proč jste ho neodvolal, když byl špatný?
Já jsem mu ty věci několikrát vytknul, ale v případě, že někdo nedělá svou práci dobře, není přece nutné hned sáhnout k nějakému razantnímu řešení. Samozřejmě varianta odvolání byla na stole, ale nejdřív jsem se chtěl pokusit o konstruktivní řešení.

Pan Hodač není první, kdo si stěžoval na náhlou změnu vašeho názoru. Podobnou zkušenost po odchodu z ČT popsal i tehdejší šéfredaktor zpravodajství Zdeněk Šámal. I jemu jste říkal, že je muž na svém místě, a pár týdnu nato jste ho propustil.
To je těžké. V momentě, kdy vidím, že něco nezvládám, asi by bylo lepší na rovinu přiznat pravdu. Samozřejmě jednodušší je odcházet nepochopen a hledat si pro svůj odchod jiné důvody.

Jste v této chvíli s někým nespokojen tak, jak tomu podle vašich slov bylo v případě pana Hodače? Dají se očekávat nějaké další změny?
Jestli jsou takoví lidé, tak první, co udělám, je, že jim to řeknu.
To je korektní. Já nevylučuju změny. Myslet si, že někdo nastoupí a po dobu, kdy budu generálním ředitelem, tak tu zůstane, by prostě bylo falešné.