Chlouba Francie padla. Z relikvie Jany z Arku se vyklubala kočičí packa

Francie je zklamaná, rozsáhlá studie tamních vědců totiž potvrdila, že vzácná relikvie Johanky z Arku je podvod. Neobsahuje ohořelé pozůstatky katolické světice, ale kus kočičí packy a lidské žebro z šestého až třetího století před našim letopočtem.

Johanka z Arku | foto: Wikimedia Commons

Nová studie potvrdila zjištění z roku 2007. Pozůstatky tvoří mumifikovanou kočičí nohu a lidské žebro.

Jana z Arku

Byla francouzská hrdinka a bojovnice proti Angličanům. Vlastním jménem Jeanne d'Arc, narodila se v roce 1412, zemřela 30. května 1431. Jana z Arku se narodila v rolnické rodině ve východní Francii, s francouzskou armádou zvítězila v několika významných bitvách během stoleté války. Byla prohlašována za vedenou bohem a byla nepřímo zodpovědná za korunovaci krále Karla VII. Zajali ji Burgunďané a za deset tisíc liber prodali Angličanům. Johanka z Arku byla v devatenácti letech souzena církevním soudem a upálena za kacířství a čarodějnictví. V roce 1909 byla blahořečena, v roce 1920 pak prohlášena za svatou.

Wikipedia.org

Lahev obsahující kosti se poprvé objevila v podkroví jedné francouzské lékárny v roce 1867. Na její etiketě stálo: "Ostatky nalezené na hranici Johanky z Arku, Panny Orleánské."

"Nález mátl obdivovatele světice celá desetiletí. Měl pocházet z let 1412 až 1431 a obsahovat spálené kosti Johanky z Arku, která byla prohlášena za kacířku a upálena na hranici," píše americký server msnbc.com.

Lékaři, patologové, odborníci na genetiku, biochemici, radiologové, zoologové a archeologové, kteří se na rozsáhlé studii zveřejněné v odborném časopise Forensic Science International podíleli, to však vyvrátili.

Pomohly jim k tomu náročné techniky, jako je analýza DNA, několik forem mikroskopie, chemické analýzy a rozbory uhlíku.

"Kočka uhořela s Johankou"

Nález už před lety zpochybnil tým okolo forenzního lékaře Philippe Charliera z nemocnice Raymonda Poincare v Garches, ležící na západním předměstí Paříže. Tým vědců už před časem informoval, že v lahvi se nachází černé lidské žebro a kočičí kost, dále úlomky uhlí a kus nahnědlé textilie.

Historici poté spekulovali, že kočku, která symbolizuje ďábla, mohli při upálení Johanky hodit na hranici.

Analýza uhlíku ale ukázala, že nález předbíhá život světice o několik století.

Textil tak může pocházet z mumifikace. Jeho chemické složení se totiž shoduje s nabalzamovanými artefakty, které užívali už staří Egypťané. Tmavá vrstva, kterou byly kosti potažené, pak obsahuje směs asfaltu, dřeva, pryskyřice, sádry a jiných chemikálií. Ve směsi vědci objevili také borovicový pyl, který se k balzamování používal.

Vtípek studentů?

Z těchto poznatků pak výzkumníci došli k závěru, že ostatky byly dříve uloženy jako "mummia" (součást egyptských mumií), která se užívala ve středověkém lékárenství. "Takové léčivo se spolu s výtažkem z bylin používalo například jako obklad k zastavení krvácení z nosu," uvádí server.

Francie si nyní láme hlavu nad tím, proč někomu v devatenáctém století stálo za to vytvořit padělek Johančiny relikvie. Zda to bylo například z politických důvodů a byl to podvod, nebo vtípek tehdejších studentů farmacie, který někdo vzal až příliš vážně.

"Relikvie" jsou nyní uloženy v muzeu Johanky z Arku v Chinonu.