Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Chlapec našel zbraň, vystřelil, možná zabil. Ale o to až tak nejde…

  8:29aktualizováno  8:29
Začátek druhé světové války zastihl Otu Karla Hellera jako tříletého chlapečka. V Kojeticích, v obci blízko Prahy, jeho rodina vlastnila textilní továrnu. V dospělosti a s emigrantskou zkušeností se – coby Charles Ota Heller – do rodné vsi vrátil, aby oživil dávné události a pochopil jejich kontext. Tak vznikla kniha Dlouhá cesta domů.

Z křestu knihy Charlese Oty Hellera Dlouhá cesta domů v pražském knihkupectví Neoluxor | foto: Petr Brodecký

Ve vzpomínkovém počinu Charlese Oty Hellera je několik momentů, které z něj sice nedělají dílo výjimečné, ale osobitě přitažlivé ano. Jeden z nich v poněkud posunutém významu pronikl do podtitulu knihy: Skutečný příběh člověka, který v devíti letech zastřelil nacistu. Nebyl to od nakladatele zrovna nejšťastnější tah, i když z reklamních důvodů snad pochopitelný. Ve vztahu k Hellerovu textu je však poněkud devalvující, neboť ta kniha není příběhem chlapce, který se zbraní v ruce bránil své pozice. Naopak, jak zjistíme z četby, šlo o momentální zkrat, vyvrcholení dlouhodobého napětí, nespravedlivě dopadajícího na malého Otu Karla, který ještě nemohl rozlišovat souvislosti dění. Právě popisy vnímání a chápání dítěte, na něž doléhá nepřízeň doby, bývají v zápisech pamětníků druhé světové války (či jiných vymknutých epoch) nejzajímavější; většinou v detailech se dá nahlédnout paradox střetů či úniků lidského života.

Z křestu knihy Charlese Oty Hellera Dlouhá cesta domů v pražském knihkupectví Neoluxor

Z křestu knihy Charlese Oty Hellera Dlouhá cesta domů v pražském knihkupectví Neoluxor

Údiv, zklamání, úleva

Onen výstřel ze zbraně povalující se v polích, kde ji s další municí odhodili prchající němečtí vojáci v prvních květnových dnech roku 1945, primárně nebyl veden touhou po pomstě! Ota Karel Heller tenkrát ještě neznal pravý důvod, proč převážná část jeho rodiny zmizela v transportech ani to, že se z nich nikdo domů již nevrátí. Věděl pouze, že jeho otec bojuje v jednotkách britské armády, a identifikoval se s ním. A rovněž mu imponovali knižní hrdinové bojující na straně práva a spravedlnosti. Reálný dosah zabití člověka neodhadoval.

O knize

Charles Ota Heller: Dlouhá cesta domů

Skutečný příběh člověka, který v devíti letech zastřelil nacistu
Přeložila Irena Zíková. Mladá fronta, Praha 2011, 240 stran + 8 stran přílohy, doporučená cena 259 korun.

Co autor svému činu připsal, je už zřetelně dospělou reflexí: „Nevěděl jsem, jestli jsem toho člověka opravdu zabil, ale doufal jsem, že ano. V tom úžasném momentě jsem měl pocit, že jsem vyhrál válku. Většinu svého mládí jsem utíkal a schovával se. Teď konečně jsem vrátil ránu. Pomstil jsem se za všechno, co mi nacisté udělali – ukradli mi rodinu, domov, všechen majetek a nutili mne skrývat se jako zvíře, znesvětili mé rodné milované Československo.“

Upřímněji vyznívají následné úvahy o dosahu činu, zákonitý strach, úzkost z následků. A také historické resumé: „Později jsem popisoval svá dobrodružství Jaroslavu Kučerovi, kojetickému kronikáři. Jeho odpověď mě šokovala. (…) Nejpravděpodobnější je, že to byl český kolaborant, předpokládal Kučera. Mimoto nezemřel. Nejprve se mě zmocnil údiv, pak jsem pocítil zklamání a nakonec úlevu.“

Vtaženi do hrůz

Obecně se dá říct, že moc vzpomínek vynikne tehdy, když se díky nim odkrývá širší kontext doby a způsoby chování lidí vystavených kritickým podmínkám. V případě Charlese Oty Hellera to jsou pasáže, v nichž popisuje důsledky židovského původu pro jeho liberálně založenou rodinu. Matka i on, malý Ota Karel, byli pokřtění, doma se židovská víra nepraktikovala, nicméně rasové zákony rodinu zasáhly tragicky. Hmotnou devastaci po válce dokončil komunistický režim. Jakkoliv u těchto lidí byl silně pociťován především patriotismus, vnější okolnosti rozhodly jinak. Byli smeteni i ti, kteří tradice či náboženské zvyklosti nebudovali, nepěstovali. Jakousi zpětnou vazbou toho všeho je židovský pohřeb, který v americké emigraci Charles Heller zajistil svému zesnulému otci i jeho vlastní postupná identifikace s touto kulturou.

Z křestu knihy Charlese Oty Hellera Dlouhá cesta domů v pražském knihkupectví Neoluxor

Z křestu knihy Charlese Oty Hellera Dlouhá cesta domů v pražském knihkupectví Neoluxor

Publikace Charlese Oty Hellera není literárně bůhvíjaká. V pasážích popisujících historické události je text silně schematický. Vyprávění o „americkém životě“ rodiny jako by bylo spíše jen dokumentárním dodatkem. Ale pro momenty, v nichž pisatel zachytil atmosféru likvidace zavedeného způsobu života, je Dlouhá cesta domů knihou hodnou zaznamenání.


Autor:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Syrští povstalci v bojích o město Chanasír nedaleko Aleppa (27. srpna 2013)
ZÁPISNÍK: Potáhneme na Sýrii! Čeští komunisté milují Severní Koreu

Moderátor usnul, mezi českými novináři se objevily výzvy k válčení a komunistický hejtman mluvil s velvyslancem KLDR o povodních, píše komentátor MF DNES...  celý článek

Nemůžete říci, že jste nebyli varováni, říká film Rolanda Emmericha 2012.
ZÁPISNÍK: Cože? Už zase krachuje západní civilizace?

Ministr byl na šrot, Zdeněk Škromach fotil "výborné koláčky", Okamuru s Bártou spojila kniha a Tokio volá "Banzai"! To jsou témata zápisníku "Minulý týden"...  celý článek

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.
Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se společností a myšlením vychází nově na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.