První diagnóza lékařů přitom byla šokojucí - domnívali se, že má leukémii. Pokud se leischmaniáza diagnostikuje včas, není podle zástupce přednosty II. dětské kliniky Fakultní nemocnice Motol Vladimíra Komrsky důvod k obavám. "Choroba je dobře léčitelná nitrožilním podáváním antibiotik. Problémem však je, že prvotní příznaky připomínají leukemii. Pacient trpí vysokými horečkami, má zvětšená játra a slezinu a krevní obraz ukazuje snížený počet červených a bílých krvinek," uvedl Komrska.
Však si také Jozífkovi rodiče prožili několik dní na dně. "Před čtrnácti dny začal mít malý vysoké horečky. Snažili jsme se je srážet, ale nakonec jsme jeli raději do Krče. Tam předepsali antibiotika, že se jedná asi o letní chřipku. Až po několika dnech zjistila naše dětská lékařka, že má Pepa zvětšenou slezinu a játra, tak jsme skončili v Krči na jednotce intenzivní péče," vzpomíná Jozífkův otec, který si ovšem nepřeje být jmenován. Vzhledem k nemoci syna se obává negativních reakcí svého okolí.
V Thomayerově nemocnici se rodiče o přesné diagnóze dozvěděli po rozboru kostní dřeně na hematologii v Motole. Až tehdy objevila paní doktorka v dřeni parazita. Jak říká Komrska, tento parazit se vyskytuje především v Severní a Jižní Americe, centrální a severní Africe. V poslední době se ale objevuje někdy také ve Středomoří. "Hostitelem jsou psi, kočky a drobní hlodavci, z nich ho následně přenáší hmyz, především komáři a bodavé mouchy. Pepíček si nyní u nás poleží asi tři týdny a bude kapačkou dostávat speciální antibiotika. Pak už bude vždy na několik dnů jezdit domů. Léčba musí probíhat s přestávkami," konstatoval lékař.
Dodal však, že pokud by se na nemoc nepřišlo včas, měl by pacient závažné změny v krvetvorbě a značně poškozená játra.
Prevence před touto chorobou je však obtížná. Jediná rada zní: používat repelenty. Konkrétně leischmaniázou onemocněly v naší republice zatím tři děti. Ty jsou totiž méně odolné. Loni měli jednoho chlapečka také v Motole a jeden případ se vyskytl v Olomouci.
Podle parazitologa Kamila Zítka ze Státního zdravotního ústavu je rozšíření nejrůznějších tropických chorob do Evropy pro poslední dobu příznačné. "Kvůli globalizaci, migraci a velkému turistickému ruchu se tak můžeme například s malárií setkat i v severských zemích," prohlásil. "Asiaté, lidé z Afghánistánu a Pákistánu, Afriky, utíkají do Evropy. Evropané zas jezdí na exotické dovolené. Pak může hned vzniknout letištní malárie. Letadlo v Africe stojí celý den, komáři létají desítky kilometrů sem a tam, sedí na nakažených a pak jsou přepraveni v kabinách. Není se tedy co divit, když se v Norsku objeví čtyři případy malárie," uvedl Zítek. Dodal, že u nás v mírném pásmu se takové choroby těžko rozšíří.
"To by muselo být půl roku takové počasí jako dnes. Pak by tu nakažení komáři přežili a mohli by se rozšířit. Jelikož se však počasí celkově otepluje, v mnohých zemích mimo tropy a subtropy k tomu docházet může," uvedl Zítek.
 Čára na břichu tříletého dítěte, které leží v motolské nemocnici s neobvyklou tropickou chorobou, ukazuje hranici zvětšených vnitřních orgánů. Právě to je jedním ze znaků této choroby, kterou si chlapec přivezl z dovolené v Chorvatsku. Nápadně zvětšené břicho si lékaři vyfotografovali, protože takový případ měli zatím jen jedinkrát. (26. července 2001) |
