"Mláďata se v takovém počasí snadno podchladí a uhynou. Ptáci mají navíc problém i s nedostatkem potravy, protože hmyz je většinou zalezlý a žádný nelétá," vysvětlil před víkendovým oteplením šéf České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.
Podle něj tak bude mít studené a deštivé počasí neblahé následky hlavně pro rorýse a vlaštovky, kteří se živí hmyzem chyceným za letu. To potvrzují i pracovníci záchranné stanice v Bartošovicích na Moravě, kteří v posledních týdnech přijali na dvě desítky promáčených a vysílených ptáků.
"V těžkém stavu byli hlavně rorýsi. Myslím, že ztráty budou velké, protože se dospělí jedinci nebyli schopní postarat kolikrát ani sami o sebe, natož ještě o mláďata," říká Jan Kašínovský ze záchranné stanice.
"Méně mláďat nejspíš odchovají i horské druhy. Je-li chladno v nížinách, ve vyšších nadmořských výškách je to ještě horší. Horské druhy tak mohou mít s odchovem mláďat velké potíže," míní Vermouzek.
K chladným a deštivým týdnům, které ptákům nesvědčí, se navíc přidává i skutečnost, že se řada druhů v posledních letech začala chovat jinak kvůli klimatickým změnám. Ty jsou podle jedněch důsledkem přirozeného vývoje, zatímco podle druhých za ně může činnost člověka.
Ptáci přestávají odlétat do teplých krajin
"Ať už za oteplováním stojí člověk, či nikoli, jisté je, že teploty obecně malinko vzrostly a ptáci se jim snaží rychle přizpůsobit. Třeba tím, že začínají dřív hnízdit. I když to na první pohled vypadá, že mají víc času na to, aby vyvedli mláďata, a že jich tudíž odchovají víc, je to přesně naopak," podotýká ornitolog.
Často se totiž stane, že nemají dostatek potravy. Hmyz totiž na změny teplot nereaguje tak citlivě jako ptáci a o moc dříve z úkrytů nevylézá. Když pak ptáci vyvedou mláďata dřív, hmyzu je ještě venku velmi málo. Navíc čím déle hnízdí, tím víc energie musí vydat na to, aby mláďata ochránili před predátory. Mnohým z nich už jí pak nezbude dost na to, aby se o mláďata postarali.
Španělští ornitologové na svém nedávném kongresu upozornili také na to, že na dvacet miliard stěhovavých ptáků kvůli vyšším teplotám změnilo své chování. Zatímco někteří odlétají na kratší vzdálenosti než dřív, jiní přestali odlétat úplně a pokoušejí se přezimovat ve svých letních hnízdištích. Ne všem se to ale podaří.
"V Česku ornitologové sledují několik párů čápů bílých, kteří na zimu přestali odlétat do Afriky. To ale není úplně typický příklad. Kdo ví, jak by zimu přečkali, kdyby je lidé v zimě nepřikrmovali rybami ze sádek," říká Vermouzek, podle kterého by ve volné krajině příliš šancí neměli.
