Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Registr učitelů a zákaz sladkostí. Chládek chce novelou měnit školství

  1:04aktualizováno  1:04
Kolu a chipsy už si děti ve škole nekoupí. Učni po celém Česku budou absolvovat jednotné závěrečné zkoušky. A žákům se zvláštními potřebami bude muset škola vyjít vstříc. To jsou některé změny, které přinese novela školského zákona ministra školství Marcela Chládka (ČSSD). Jaká pozitiva přinese a v čem naopak vězí háčky?
ilustrační foto

ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Novelu školského zákona minulý týden schválila vláda. „V prvním čtení bude projednána v poslanecké sněmovně koncem září. V platnost by měla vejít 1. ledna 2015,“ uvedla pro iDNES.cz mluvčí Ministerstva školství Klára Bílá. Některé změny však nezačnou platit ihned, ale budou zaváděny postupně.

Řadu úprav školského zákona odborníci na oblast školství hodnotí jako pozitivní, k některým však mají výhrady. Představujeme nejdůležitější změny, které zákon přináší, doplněné o komentář odborníka na školství Tomáše Feřteka ze společnosti EDUin.

1Podpora žáků se speciálními potřebami

Na zvláštní péči budou mít nově bezplatně nárok všichni žáci, kteří ji potřebují, tedy i děti s menšími nebo obtížněji rozpoznatelnými problémy. Dosud se podpůrná opatření, jako například využití asistenta pedagoga, speciálních učebnic či poskytnutí individuálnější péče vztahovala pouze na děti s některou ze stanovených diagnóz.

Domácí vzdělávání

Z návrhu novely ministr vyškrtl část povolující domácí vzdělávání na 2. stupních ZŠ. „Je to jedna ze záporných stránek novely. K jejímu vyhození nebyl z odborného hlediska žádný důvod. Testovací období probíhá již několik let a nezjistil se žádný problém,“ komentuje Tomáš Feřtek.

Nicméně domácí vzdělávání již nyní probíhá v pokusném režimu, který byl prodloužen. „Ve školním roce 2013/2014 bylo na 2. stupni zapojeno do individuálního vzdělávání v rámci pokusného ověřování 177 žáků,“ informuje mluvčí ministerstva Klára Bílá.

Chládek chce prý pokusné domácí vzdělávání rozšířit ještě na více škol. Podle Feřteka je však prodloužení zkušebního provozu jen politický krok, kterým si ministr nechává otevřená vrátka, aby v budoucnu bylo případně možné program stopnout.

Škola má opatření volit tak, aby odpovídala žákovu zdravotnímu stavu nebo jeho kulturnímu prostředí. Speciální vyhláška pak rozdělí podpůrná opatření do pěti stupňů z hlediska jejich organizační pedagogické a finanční náročnosti.

„Pokud škola či zákonný zástupce zjistí, že žák v něčem selhává, obrátí se na školní poradenské pracoviště nebo na pedagogicko-psychologickou poradnu či speciálně-pedagogické centrum, kde odborníci dítě vyšetří, zjistí, kde vzniká problém a jaké jsou vzdělávací potřeby daného žáka, a doporučí konkrétní kroky k jeho řešení, čili stanoví adekvátní podpůrná opatření pro konkrétní dítě,“ vysvětluje Bílá.

Úpravy by podle ministerstva měly vést k tomu, že někteří žáci, kteří končí v praktických a speciálních školách, budou moci chodit do běžných základek.

Tomáš Feřtek se však obává rizika, že by úprava mohla vést k pravému opaku. „U nejvyššího pátého stupně opatření se předpokládá, že dítě by mělo být nasměrováno do speciální školy. Druhý problém je, že u zařazování dítěte do speciální nebo praktické školy se bude posuzovat komplex schopností a dovedností. To otevírá možnost, že do těchto škol opět budou chodit i děti bez mentálního handicapu,“ říká Feřtek. „Ta tendence je u nás silná. V praktických školách máme asi třicet procent dětí, které tam nepatří,“ dodává.

2Registr učitelů

Novela počítá se vznikem registru všech pedagogických pracovníků v Česku, který by měl být spuštěn od roku 2016. Nebude obsahovat konkrétní jména, nýbrž pouze obecné údaje o věku, pohlaví, pedagogického zaměření a vzdělání. Registr bude také obsahovat informace, jak dlouho učitel na škole působí, jaké předměty učí a kolik hodin týdně.

Systém by měly využít například pedagogické fakulty, které tak snadněji získají informace, jaká zaměření učitelů na školách v různých regionech chybí. V současnosti se například školy nejčastěji potýkají s nedostatkem učitelů matematiky, fyziky, chemie či cizích jazyků.

Kritici úpravy namítají, že nová speciální databáze není třeba, jelikož data již existují (více o registru čtěte zde).

Podle Feřteka je však vhodné je integrovat do centrální databáze. „Domnívám se proto, že je to užitečná pomůcka. Skutečně zatím nemáme přesnou představu, kde regionálně máme převis nebo nedostatek učitelů, v jakých předmětech atd. Potřeby škol a učitelé, které produkují fakulty, zatím nejsou nijak propojeny,“ komentuje.

3Konec nezdravého jídla ve školách

Novela také stanovuje, že Ministerstvo školství bude moci vyhláškami zakazovat nezdravé jídlo na školách. Podle školského zákona školy musí zajistit péči o zdraví dětí a není v nich povolený prodej výrobků ohrožujících zdraví.

Ministerstvo zdravotnictví už vytvořilo seznam doporučených potravin, které by se ve školách měly prodávat. Je mezi nimi například ovoce, zelenina, čaje a minerálky. Automaty na sladké nápoje či cukrovinky by naopak ze škol měly zmizet.

„Řešit školní stravování komplexně by se mělo, ale v tomto je podle mého názoru lepší řešit problém odspoda. Rodiče si pravidla poměrně snadno vyhádají na škole. Pokud je na škole převaha rodičů, kteří nechtějí automaty na sladkosti nebo vaření z polotovarů, tak možnost mají. Nevidím proto úplně potřebu této vyhlášky, ale otázka je, jak konkrétně bude vypadat,“ říká Tomáš Feřtek.

4Jednotné učňovské zkoušky

V závěrečných zkouškách v oborech středního vzdělání s výučním listem by od příštího roku měla být zavedena jednotná zadání, podobně jako u maturit. Na jejich vývoji od roku 2005 postupně ve třech projektech pracuje Národní ústav pro vzdělávání (NÚV), který na to vynaložil celkem 150 milionů korun.

Tomáš Feřtek

Tomáš Feřtek je odborník na oblast školství, který spolupracuje s organizací EDUin, prostřednictvím které se věnuje propagaci vzdělávání a komentování dění ve školství. Působí rovněž jako publicista, dramaturg a scénárista.

„Většina učilišť už jednotné závěrečné zkoušky dobrovolně využívá dnes. Podle novely školského zákona budou jednotná zadání při přípravě závěrečných zkoušek povinná již ve školním roce 2014/15. Podstatou nové závěrečné zkoušky je jednotné zadání, které se vytváří pro každý obor vzdělání,“ uvedla Bílá.

V uplynulém školním roce si dobrovolně tyto zkoušky zvolilo 87,1 procenta škol s učebními obory.

„S jednotnými učňovskými zkouškami je zatím spíše pozitivní zkušenost. Nezaznamenal jsem, že by s tím byl někde problém. Učňovské školství je dlouhodobě hodně roztříštěné, máme moc oborů. Kvůli tomu pak mají lidé na pracovním trhu horší pozici, protože jsou vyučeni v nějakém velmi specifickém oboru a často spadnou do nezaměstnanosti. Společná zkouška posiluje obecnou složku vzdělanosti. Z tohoto důvodu ji považuji za pozitivum,“ říká Feřtek.

Závěrečné zkoušky se budou i nadále skládat ze zkoušky praktické, ústní a písemné. Koncepci mistrovských zkoušek, které by ministr Chládek v budoucnu rád zavedl, současná novela neobsahuje. 

5Neurčitý úvazek pro ředitele

Změny také posílí postavení ředitelů škol, se kterými jsou od roku 2012 uzavírány smlouvy na dobu určitou na šest let. Po skončení šestiletého funkčního období nemají nárok na nabídku další pracovního uplatnění na škole a mnohdy odchází.

Další změny

  • Novela také obnoví státní zkoušku z těsnopisu, psaní na klávesnici a zpracování textu na počítači. Ministerstvo školství je bude zabezpečovat prostřednictvím Národního ústavu pro vzdělávání.
  • Přípravné třídy (nulté ročníky) základních škol budou od 1. září 2015 nově přístupné všem dětem, u nichž tím může být vyrovnán jejich vývoj. Dosud byly určené jen pro žáky se sociálním znevýhodněním (více čtěte zde).
  • Zákon dále řeší otázku spádových škol vzhledem k tomu, že v některých lokalitách mají rodiče problém najít pro své děti základní školu.

Nově ředitelé veřejných škol získají pracovní poměr na dobu neurčitou.

„Takzvaná funkční období budou zachována, zřizovatel tak bude mít i nadále právo vyhlásit po uplynutí každých šesti let působení ředitele na jeho místo konkurz. Ředitel však v případě odvolání bude moci na škole nadále zůstat jako pedagogický pracovník,“ říká ministr školství Marcel Chládek. V okamžiku, kdy ředitel ve vedoucí funkci skončí, tak bude mít nárok na nabídnutí jiné pozice.

„Od změny v roce 2012 se velmi výrazně projevila politizace regionálního školství. Když ředitel skončil ve funkci, skončil i v pracovním poměru. Mnohdy velmi kvalifikovaní lidé se kvůli tomu ocitali ve velkém problému. To byla škoda. O řediteli navíc rozhoduje zastupitelstvo, které často vůbec neumí odlišit dobrého ředitele od špatného. Ředitelskou funkci často udělovalo jako trafiku. Novelu v tomto tedy považuju za pozitivum, ale není tak důsledná, aby problém zcela vyřešila,“ komentuje Feřtek.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.