Chirurg: Neřekl jsem, že papež má Parkinsonovu nemoc

Chirurg Gianfranco Fineschi popřel, že by v rozhovoru pro italský list Oggi řekl, že papež Jan Pavel II. trpí Parkinsonovou nemocí. "Na otázku, zda má Svatý otec Parkinsonovu chorobu jsem odpověděl: 'Nemohu vyloučit, že trpí nemocí podobnou Parkinsonové, avšak to není můj obor,'" citovala Fineschiho agentura AP.
Šéfredaktor Angelo Ascoli však tvrdí, že by si list nedovolil zveřejnit něco, zvláště tak citlivou záležitost, "aniž bychom si byli jisti tím, že je správná do poslední čárky".

Deník citoval Fineschiho, který vysvětloval, proč má papež šoupavou chůzi. "Je to z neurologických příčin, ne ortopedických. Léky, jež bere k léčbě Parkinsonovy nemoci, která je příčinou třesu rukou, ve skutečnosti mají dopad na jeho svalový systém, snižují mimiku tváře a nutí ho dělat malé kroky."

Mluvčí Vatikánu Joaquin Navarro-Valls na otázku AP, proč Svatá stolice nezveřejní papežovy zdravotní problémy, odpověděl: "To je otázka pro jeho lékaře." Před několika lety Navarro-Valls uvedl, že Svatý otec trpí neurologickou nemocí, bližší podrobnosti ale nesdělil.

K rozhovoru pro deník se Vatikán nevyjádřil.

Fineschi, který operoval papeže v roce 1994, se s Janem Pavlem II. setkal naposledy před třemi lety. "Je to osmdesátiletý muž, jehož tělo vykazuje znaky stresu ze všech operací, které podstoupil, ale jeho intelektuální schopnosti jsou nedotčeny a umožňují mu pokračovat v jeho poslání," řekl lékař.

Obavy, že Jan Pavel má Parkinsonovu nemoc, však sahají do počátku 90. let, kdy se stal silný třes jeho levé ruky jasně viditelným.

Zhoršující se papežovo chatrné zdraví vedlo postupně i k domněnkám, že Jan Pavel II. by mohl být prvním papežem během 700 let, který by odešel předčasně do důchodu. Vatikán tyto dohady ale důrazně popírá.

Minulý rok se papež zúčastnil stovky obřadů po celém světě včetně týdenní cesty do Izraele a na palestinská autonomních území v březnu minulého roku. Návštěvy má naplánovány i na rok 2001. Mimo jiné ho čeká cesta do Sýrie, na Maltu, Ukrajinu a pravděpodobně Řecka.

Papež bude církev řídit i z kolečkového křesla, bude-li třeba
Katolický novinář a spisovatel Vittorio Messori prohlásil, že pokud to bude nutné, bude papež řídit církev i z kolečkového křesla.

"Jan Pavel II. ví přesně, že v církvi není žádné místo pro odstupujícího papeže. Je si také dobře vědom svého stavu. Velmi pravděpodobně se smířil s tím, že povede církev i z kolečkového křesla. Je mu známo, že k povinnostem papeže patří rovněž svědectví o lidském utrpení v perspektivě víry," uvedl Messori pro místní tisk.

Messori, který v roce 1994 sepsal s papežem knihu Překročit práh naděje, dále řekl, že Vatikán hodlá na základě zkušenosti s Janem Pavlem II. odvolat před 30 lety zavedené pravidlo, podle něhož by měli biskupové starší 75 lety podat demisi. "Ve Vatikánu pochopili, že biskup nebo dokonce papež neodchází na odpočinek kvůli svému věku nebo zdravotnímu stavu. Biskup zůstane biskupem, i když je starý a nemocný. Biskup není manažer a diecéze není podnik," dodal Messori. 

Parkinsonova nemoc je onemocněním především středního a staršího věku. Dochází při něm k degenerativnímu postižení buněk bazálních ganglií v mozku. Je narušeno vytváření nervového přenašeče dopaminu. Vývoj příznaků je plíživý.
Mezi příznaky patří: Třes svalů, klidový třes rukou, zpomalení pohybů, ztuhlost svalů, nejvíce po ránu, dále ochuzená obličejová mimika, maskovitý vzhled, obtížná chůze - rychlé malé šouravé krůčky, nahrbení dopředu, narušení automatických obranných pohybů, rozmazaná a těžko srozumitelná řeč,... nebezpečí mdlob. Po několikaletém průběhu může docházet i k poruchám intelektu.
Příčiny: nejsou známy. Existuje mnoho teorií. Podle jedné hypotézy jsou buňky ničeny toxiny v těle, které již játra nedokáží zneutralizovat. Podle jiné teorie jsou příčinou jedy z okolního prostředí - pesticidy,herbicidy… Za rizikový faktor je považována podvýživa.

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video