"Jeden den mi sem přiváželi ženy, které někdo střelil do třísel, další den zase do levé části hrudníku," líčil Nott v rozhovoru pro britský list The Times "Třetí den ovšem už žádný prostřelený hrudník nevidíte, všechny rány jsou na krku."
Činnost odstřelovačů lékařovi připomínala jakousi podivnou hru. "Podle prvních pacientů, které vám ráno přivezou na operační sál, si můžete být téměř jistí, s jakými zraněními se během dne budete potkávat. Navíc jsme slyšeli, že nejúspěšnější střelci vyhrávají krabičky cigaret," uvedl britský chirurg.
"Indiana Jones chirurgie"David Nott pracuje obvykle v londýnských nemocnicích, kde ošetřoval i někdejšího premiéra Tonyho Blaira. Každý rok ovšem stráví alespoň měsíc v některé z rozvojových zemí nebo ve válečné zóně, pomáhal i po hurikánu na Haiti. Za posledních dvacet let navštívil třeba Libyi, Čad, Súdán nebo Bosnu. Před pěti lety navíc obletěla svět zpráva o jeho úspěchu v Kongu. Lékař tehdy dokázal amputovat paži šestnáctiletému chlapci, kterého při rybaření napadl hroch. Instrukce přitom dostával z Londýna prostřednictvím SMS zpráv od zkušeného kolegy (více se o případu dočtete zde). |
Značnou část postřelených civilistů tvořily ženy, často i nastávající matky. "Jeden den nám sem začali vozit těhotné ženy s prostřelenými dělohami. Ne jednu nebo dvě, ale sedm až osm."
"V tu chvíli jsem si uvědomil, že to nemůže být náhoda. Odstřelovači se prostě rozhodli střílet do těhotných žen," vzpomíná lékař v reportáži, kterou o něm natočila britská ITV.
Sýrií se podle Notta proslýchá, že za útoky stojí žoldáci z Číny a Ázerbájdžánu. Ti by měli údajně pracovat pro režim Bašára Asada, žádné důkazy však pochopitelně neexistují.
David Nott za poslední roky navštívil jako dobrovolník řadu zemí, kde zuří ozbrojené konflikty. Nikde se ovšem podle svých slov nesetkal se záměrným střílením civilistů. A už vůbec ne těhotných žen. Civilisté se v ostatních státech zkrátka čas od času zapletli do přestřelky, nikdo si z nich však záměrně nedělal terč.
V Sýrii se mu ovšem pod skalpel nedostali téměř žádní bojovníci. Devadesát procent jeho pacientů byli civilisté, které si někdo vzal na mušku. "S něčím takovým jsem se nikdy dřív nesetkal. Stříleli zkrátka úmyslně, jen tak. Bylo to horší než peklo," soudí lékař.
"OSN by měla zvednout zadky, ne jen mluvit"
Ani samotní lékaři však nejsou v Sýrii v bezpečí. Musí se skrývat a používat pseudonymy, aby ochránili sebe a svou rodinu. I z toho důvodu lékař odmítl zveřejnit jméno nemocnice, ve které do minulého týdne sloužil. Když v květnu otřásl výbuch bomby jednou ze syrských nemocnic, přišel tam o život jeho kolega Isa Rahman, kterého zaučoval.
"Ta práce je extrémně nebezpečná," přiznává Nott. Ve státě zmítaném občanskou válkou musejí navíc lékaři pracovat v podmínkách, které jsou s vyspělými zeměmi nesrovnatelné.
Přesto se svého poslání nechce vzdát, neboť chirurgové jsou podle něj v Sýrii potřební a je jich velmi málo.
Boje mezi armádou Bašára Asada a povstaleckými bojovníky se v Sýrii táhnou již dva a půl roku. Občanská válka si vyžádala už více než 100 tisíc obětí. OSN navíc upozorňuje, že mezi nimi jsou i tisíce dětí.
Podle Davida Notta by však místo sčítání mrtvých mělo mezinárodní společenství udělat něco pro to, aby mohli v zemi bez obav pracovat humanitární organizace.
"Je třeba vytvořit humanitární koridor, do kterého lidé vejdou a v klidu udělají svou práci, aniž by je někdo ohrožoval. Jestli se na těch příšernostech, které se v Sýrii dějí, dá něco změnit, tak právě tohle," tvrdí Nott.
"OSN by měla zvednout zadky a začít něco dělat. Pořád se o tom jen mluví, ale nikdo není schopný zajistit dobrovolníkům bezpečí k tomu, aby mohli pomáhat místním."
