Jacques Chirac v televizi řekl, že Sarkozyho prezidentská kandidatura má plnou podporu Unie lidového hnutí (UMP). "Takže je zcela přirozené, že mu dám svůj hlas a svou podporu," oznámil Chirac.
Uvedl také, že Sarkozy opustí 26. března úřad ministra vnitra. Sarkozy tento krok plánoval udělat před prvním kolem prezidentských voleb, které proběhne 22. dubna.
Sarkozy si prý Chiracovu podporu přál. Gesto odcházejícího prezidenta mu umožní upevnit svou pozici kandidáta pravice. Vzhledem k Chiracově neoblibě u veřejnosti by ale mohlo jít o danajský dar.
Od nástupnictví k nenávisti
Vzájemné vztahy Jacquese Chiraca a Nicolase Sarkozyho by vydaly na tlustý román. Sarkozy se dostal do blízkosti Chiraca, tehdejšího pařížského starosty, v polovině 80. let. Ačkoli ženatý, prožil krátký poměr s Chiracovou dcerou Claude.
Idyla ale neměla trvat věčně. V prezidentských volbách v roce 1995 Sarkozy chybně vsadil na Eduarda Balladura a od Chiraca se odvrátil. Zděšení muselo být velké. "Když si pomyslím, že nás viděl v pyžamech," poznamenala údajně Chiracova žena Bernadette.
Sarkozy se ovšem přepočítal, protože Chirac volby vyhrál. S postem ministra financí se mohl rozloučit a na další výstup na politické výsluní si musel počkat sedm let. V roce 2002 se stal ministrem vnitra.
Poslední léta se nesou ve znamení úpadku Chiracova vlivu a nárůstu Sarkozyho popularity. Ani UMP, strana založená za účelem podporovat Chiraca, mu nezůstala. Předsedou se stal v roce 2004 právě Sarkozy a z 353 poslanců strany v Národním shromáždění se dnes ke 74letému prezidentovi hlásí jen padesát věrných.
Propad popularity se Chiracovi podařilo zastavit před čtyřmi lety, když se postavil proti invazi do Iráku. Už o dva roky později se ale jeho obliba u veřejnosti pohybovala kolem 20 % - z Chiraca se stal nejméně oblíbený prezident Páté republiky.
Sarkozy se naproti tomu vyhnul všem útesům a podporu veřejnosti udržuje. Nepoškodila ho aféra Clearstream, předloňské nepokoje na předměstích ani rozvod s druhou ženou Cecille.
