Podle prezidentky Bacheletové, která byla v době diktatury rovněž zatčena a mučena, je čerstvě otevřené muzeum vyjádřením "touhy, aby se neopakovalo utrpení, které si zde připomínáme".
Na ploše 5 600 metrů čtverečních návštěvníci najdou osobní i oficiální předměty, zvuková dokumentace, umělecká díla vytvořená vězni, fotografie i videonahrávky, které dokumentují porušování lidských práv za diktatury Augusta Pinocheta, který v zemi vládl v letech 1973 až 1990.
Muzeum bylo otevřeno jen necelý týden před druhým kolem prezidentských voleb. I samotný akt otevření muzea byl přerušen několika protesty - někteří lidé například protestovali proti přítomnosti peruánského spisovatele Maria Vargase Llosy, který ve volbách podporuje pravicového kandidáta Sebastiána Piňeru.
Umírněný politik Piňera je ale podporován také konzervativními stranami - mezi nimi jsou dvě, které svého času podporovaly diktaturu. Nicméně Piňera je považován za favorita.
"Nemůžeme nechat vyhrát pravici. Ne proto, že jsou pravicoví, ale protože jsou nakažení virem Pinochetovy vražedné politiky," prohlásila přítomná 84letá Ana Gonzalesová, jejíž syn a těhotná snacha za diktatury rovněž zmizeli.
Do konce loňského srpna bylo postaveno před soud 769 příslušníků ozbrojených sil a několik civilistů za vraždy a další zločiny - z nich 276 bylo odsouzeno. Sám nejvyšší představitel diktatury Augusto Pinochet zemřel v prosinci 2006, aniž byl kdy za porušování lidských práv fakticky souzen.
Jeho stoupenci před rokem otevřeli vlastní kontroverzní muzeum, které je naopak věnováno bývalému diktátorovi - mezi jeho exponáty je například velké množství olověných vojáčků.
