Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Chilan v rozhlase přiznal vraždění pro Pinocheta, zadržela ho policie

  20:07aktualizováno  20:07
V Chile zadrželi bývalého vojáka, který se v rozhlasovém pořadu přiznal k účasti na zabití 18 oponentů bývalého prezidenta Augusta Pinocheta. Policie muže obvinila z vražd spáchaných v roce 1973. Za Pinochetova režimu bylo v Chile popraveno nebo zmizelo přes 3000 lidí.

Vojáci generála Pinocheta během převratu v roce 1973 | foto: Profimedia.cz

Ve čtvrtek večer do oblíbené chilské rozhlasové show s názvem Chacotero Sentimental (volně přeloženo jako Milující zrada) zavolal muž a moderátorovi sdělil, že uvažuje o sebevraždě. Zprvu vyprávěl o nešťastné lásce.

O chvíli později se však jeho povídání stočilo nečekaným směrem, píše server The Guardian. Muž, který po vstupu do vysílání neuvedl své jméno, se přiznal, že se účastnil 18 poprav odpůrců režimu za dob vlády Augusta Pinocheta.

Contreras byl Pinochetův anděl teroru. Oběti nechal znásilňovat

„Poprvé, když jsem někoho zabil, tak jsem plakal. Velitel mi ale říkal, že jsem dobrý a statečný voják. Podruhé už se mi to líbilo. Užíval jsem si to,“ sdělil šokovanému moderátorovi. V dalších dvaceti minutách muž popsal celou řadu porušování lidských práv, kterého byl svědkem během své armádní služby.

K popravám lidí uvedl: „Střelili jsme je do hlavy a pak jsme jejich těla vyhodili do povětří pomocí dynamitu. Nic z nich nezbylo, ani jejich stíny.“ I přesto, že muž neuvedl své jméno, policie ho už následující den vypátrala.

Člověk může být ďábel

Policie zjistila, že se jedná o dvaašedesátiletého Guillerma Reyee Rammsyho. Obvinila ho z vraždy dvou členů chilské Socialistické strany Freddyho Taberny Gallegose a Germána Palomina Lamase. Oba byli postaveni před válečné soudy a popraveni v říjnu a v listopadu 1973. Jejich těla se nikdy nenašla.

Udělali ze mě lidskou pochodeň, vzpomíná oběť Pinochetova režimu

Rammsy se během svého rozhovoru s moderátorem dostal také k popisu své armádní kariéry. „Poslali mne do Santiaga, kde jsem si přivykl mimořádnému násilí. Zjistil jsem, jakým ďáblem se člověk může stát,“ řekl. K zabíjení prý byl donucen. Vojáci, kteří odmítali plnit rozkazy, totiž končili na popravišti.

Jeho zatčení ocenili ochránci lidských práv, kteří se snaží objasnit, jakým způsobem byli likvidováni nepohodlné odpůrci Pinochetova režimu. Nenašla se těla asi 1000 obětí a vyšetřovatelé nyní doufají, že k některým by je mohl Rammsy dovést.

Diktátor, který unikl trestu

Augusto Pinochet se začátkem 70. let stal spojencem chilského prezidenta Salvadora Allendeho. Ten ho v roce 1973 jmenoval vrchním velitelem chilských pozemních vojsk. Osmdesát dní poté, v září 1973, Pinochet marxistu Allendeho násilím svrhl. V roce 1974 se Pinochet prohlásil prezidentem. Při následných represích připravil režim o život přes tři tisíce lidí, hlavně Allendeho stoupenců. Další tisíce lidí byly mučeny nebo uprchly ze země.

Chilané už nepovažují Pinocheta za spasitele. Je to pro ně diktátor

Generál vládl tvrdou rukou až do roku 1990, kdy abdikoval na post prezidenta. Až v roce 1998 byl Pinochet zatčen v Londýně, aby se zodpovídal ze zločinů v době své vlády. V roce 2000 byl souzen v kauze takzvané „karavany smrti“. Tak se nazývaly jeho jednotky, které po puči brázdily Chile a zabíjely politické odpůrce. Pinochet se zodpovídal z 58 vražd. Nakonec byl osvobozen pro nedostatek důkazů.

Exdiktátor byl obviněn i z dalších vražd v průběhu 70. a 80. let, z potlačování lidských práv, zpronevěry a korupce. Měl ale zdatné právníky, kteří vždy přesvědčili soud, že je na přelíčení příliš nemocen. Vždy vyvázl maximálně s domácím vězením. Zemřel 10. prosince 2006 ve věku 91 let.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.