Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pouštní bunkry ukrývají Saddámovy chemické zbraně, Irák je nechá zlikvidovat

  15:03aktualizováno  15:03
Irák nechá zlikvidovat poslední zbytky chemických zbraní, které pocházejí z dob vlády popraveného diktátora Saddáma Husajna. Ve dvou podzemních bunkrech v poušti asi 80 kilometrů severozápadně od Bagdádu leží v bývalé hlavní továrně na chemické zbraně zásoby bojových látek VX, Sarin nebo Tabun.

Bunkry ve tvaru kříže v poušti poblíž irácké Samarry | foto: natoaktual.cz

S likvidací má pomoci britská armáda, respektive vědečtí specialisté z vojenských laboratoří DSTL (Defence Science & Technology Laboratory). Iráčany do konce roku důkladně vycvičí jak zbytky chemických zbraní zneškodnit. Britskou přípravou pak projde i zdravotnický personál, který má při likvidaci s nebezpečným materiálem v oblasti na techniky dohlížet.

"Jsme rádi, že můžeme Iráku pomoci špičkovými odbornými znalostmi a kvalitní přípravou iráckých pracovníků, kteří se zapojí do tohoto obtížného a nebezpečeného úkolu," konstatoval náměstek pro britské ozbrojené síly Nick Harvey.

Mezinárodní úmluva o chemických zbraních, ke které se Irák připojil v roce 2009, vyžaduje, aby byly všechny zbývající zásoby zničeny.

Jen z bunkrů v al-Muthanna poblíž Samarry.
Snímek z archivu CIA zachycuje komplex al-Muthanna poblíž Samarry po operaci
Bunkry ve tvaru kříže v poušti poblíž irácké Samarry

Irák deklaroval, že zbývající zásoby chemických zbraní, pocházející z 80. let minulého století, jsou neprodyšně uzavřeny a hlídány ve dvou podzemních bunkrech komplexu al-Muthanna, v poušti jižně od města Samarra. Rozsáhlý areál byl hlavní továrnou na výrobu chemických látek a munice za vlády Saddáma Husajna.

Experti předpokládají, že jde o starou nebo poškozenou munici s bojovými látkami, kanystry s jedy a další blíže nespecifikovaný kontaminovaný materiál.

Tajný projekt 922

V továrně budované od roku 1975 a ukryté pod nálepkou státní civilní chemické společnosti, se naoko vyráběla hnojiva. Ve skutečnosti zde ale nechal Saddám Husajn vyrábět tisíce tun bojových látek, které Irák prokazatelně v 80. letech použil ve válce proti Íránu i proti kurdské menšině na severu země.

Nebezpečí v irácké poušti

Tabun - extrémně toxická organická nervově paralytická sloučenina ze třídy organofosfátů. Čirá, bezbarvá kapalina bez chuti a se slabou ovocnou vůní. Mezi účinky patří nervozita, úzkost, stažení zornic, tečení z nosu, slinění, dušnost kvůli stažení průdušek, pocení, ztráta vědomí, křeče, svalová paralýza. Smrt může nastat do deseti minut poté, co se do těla dostane kritické množství látky.

Sarin - látka označovaná jako GB působí velice rychle na centrální nervovou soustavu. Podle intenzity zasažení nastane zúžení zornic, pocit tlaku v očích, bolesti hlavy, dýchací obtíže, kašel, zvracení, pocit úzkosti a neklid. Při větším zasažení dochází ke křečím. Způsobuje obrnu dýchacích svalů a zástavu srdce.

VX - bezbarvá až nažloutlá kapalina bez zápachu. Proniká do těla skrz kůži, oči a dýchací cesty. U zasažené osoby nejprve vyvolává nevolnost a kašel. Poté ochromuje dýchací svaly, což vede k silným křečovitým bolestem a končí smrtí. Smrtelná dávka je mezi 1 mg při vdechnutí a 10 mg při absorpci kůží.

Ačkoliv uskladněné látky pravděpodobně už ztratily svou počáteční smrtící účinnost, půjde o nebezpečný podnik. Iráčané totiž v komplexu v rámci tajného projektu s označením "922" v minulosti prokazatelně vyráběli nervově paralytické látky jako Sarin, Tabun nebo VX a experimentovali zde i s Anthraxem, Ricinem a Botulotoxinem.

Britské ministerstvo obrany upozornilo, že jde o staré zásoby, vyrobené zřejmě ještě před první válkou v Perském zálivu v roce 1991 i americkou invazí do Iráku v roce 2003, kdy zbraně hromadného ničení v arzenálu irácké armády byly hlavní záminkou pro vojenský zásah USA a spojenců. Po válce se ale žádný arzenál chemických zbraní i přes několikaměsíční pátrání nenašel. Dnes některé spekulativní teorie hovoří o tom, že část včetně technologií mohla být tajně převezena do Sýrie.

Podle oficiální zprávy americké tajné služby CIA byla valná část zařízení al-Muthanna zničena nebo těžce poškozena nálety během operace Pouštní bouře v první válce v zálivu. Ne úplně. Velké zásoby jedovatých látek bombardování přežily v bunkrech ve tvaru kříže. V oblasti bylo celkem 30 takových krytů. Při náletech byl zničen jen jeden a další dva těžce poškozeny.

Drtivá většina látek i zařízení pak byla v letech 1992 až 1994 zničena a rozebrána pod dohledem inspektorů OSN v komplexu, kam byly sváženy chemické zbraně z dalších částí země. "Šlo o 30 tisíc kusů munice, 480 tisíc litrů chemických látek a více než 2 miliony litrů chemických prekurzorů," uvádí zpráva CIA z roku 2007.

Bunkry poškozené koaličním bombardováním se zhroutily a některé další pak Iráčané rozebrali. Dva z "křížových" bunkrů napěchovaných chemickými zbraněmi byly uzavřeny. Jejich zničení bylo vyhodnoceno za příliš nebezpečné. A přežily až dosud.

"Obsah bunkrů byl označen OSN, ale nikdy úplně. Munice uvnitř bunkrů byla poškozena bombardováním, požáry, netěsnící střelivo a fyzické poškození činí prostředí uvnitř bunkrů extrémně nebezpečným," konstatuje zpráva CIA.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Aerobatická skupina Saudi Hawks ze Saudské Arábie na letounech Hawk
Saúdští jestřábi, bombardéry a řada premiér. Dny NATO slibují show

Celou řadu unikátních premiér chystají organizátoři Dnů NATO v Ostravě & Dnů Vzdušných sil AČR. Už za dva týdny se na největší bezpečnostní show v Evropě...  celý článek

Belgická stíhačka F-16 doprovází nad Baltem nekomunikující ruský přepadový...
Ruské síly v pohybu. Přes Balt míří inkognito desítky vojenských letounů

Jen týden zbývá do začátku rusko-běloruského cvičení ZAPAD 2017, které kvůli svému charakteru budí obavy v Pobaltí i dalších zemích. Nad Baltem už nyní panuje...  celý článek

Army test obsahuje pět disciplín
Army test má motivovat děti i dospělé k pohybu, říká aktivní záložník

Shyby, kliky, lehy-sedy, běh a dřepy. Pět disciplín, kterými si každý může v rámci několika sportovních mítinků nazvaných Army test vyzkoušet, zda jeho fyzička...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.