Zástupci většiny ze 13 zemí, které do multinárodního praporu vyslali své specializované jednotky, absolvovali tento týden první společné pracovní setkání.
"Velitelé národních týmů získali informace, jak bude přesně prapor působit v rámci aliančních sil," informovala mluvčí brigády Vlastimila Cyprisová.
Do Liberce dorazili rovněž důstojníci z vrchního velitelství NATO, pod něž prapor spadá. "Participující země doplňují přesné počty vojáků, které vyčlenily. Rozměry techniky pro přepravu v případě vyslání praporu do operace," uvedla Cyprisová.
Nedořešený podle jejích slov zatím zůstává systém přímého velení. "Náš velitel celého praporu například nemůže nic přímo nařizovat španělské jednotce, ale musí požádat španělského velitele," nastínila Cyprisová. Otázkou podle ní rovněž zůstává přesné vymezení úkolů praporu a jeho okamžité uvedení do bojové pohotovosti v případě potřeby.
Ve štábu multinárodního praporu, který sídlí v Liberci, proto působí stále šest zahraničních důstojníků. Ti zpracovávají dokumenty, které by měly vnést do systému praporu jasno. "Nikdo takovou jednotku dosud nesestavoval," vysvětlila Cyprisová.
Britská armáda například vyčlenila pro prapor celou biologickou rotu. S řízením tak početné jednotky však čeští chemici neměli žádné zkušenosti. "Britský důstojník nám proto pomáhá vytvořit postupy, jak velet," doplnila Cyprisová.
Prapor chemické, radiační a biologické ochrany vznikl loni 1. prosince a má přibližně 500 vojáků z 13 zemí, včetně USA a Kanady. O vzniku rozhodlo NATO na pražském summitu před dvěma roky. Vybudováním a velením pověřila aliance Českou republiku.
Jednotka má být připraven k okamžitému nasazení od 1. července letošního roku. Zasáhnout by měla v duchu Sil rychlé reakce NATO kdekoli na světě od pěti do 20 dnů po použití zbraní hromadného ničení nebo po živelních či průmyslových katastrofách.
Na jaře čeká prapor série cvičení. Jestli je připraven k nasazení, se ukáže při závěrečném cvičení takřka kompletních Sil rychlé reakce NATO na přelomu května a června.
