Chemici dostali Nobelovu cenu za protein, který „rozsvítí“ rakovinu

Letošními nositeli Nobelovy ceny za chemii se stali Američané Martin Chalfie, Roger Tsien a Japonec Osamu Šimomura. Vědci získali ocenění za objev a výzkum "světélkujícího" proteinu, který lékařům pomáhá odhalovat těžké nemoci jako rakovinu či Alzheimerovu chorobu.

Osamu Šimomura izoloval v roce 1962 z medúzy zelený fluorescenční protein a zjistil, že pod ultrafialovým světlem látka zeleně světélkuje. | foto: Reuters

Světélkující zelený fluorescenční protein (GFP - Green fluorescent protein) byl poprvé zpozorován v těle medúzy Aequorea victoria v roce 1962. "Od té doby se tento protein stal jedním z nejdůležitějších nástrojů v biovědě," uvedl výbor pro udělování Nobelovy ceny ve svém prohlášení.

S pomocí GFP se totiž vědcům podařilo najít cestu, jak pozorovat procesy, které byly předtím neviditelné. Pod ultrafialovým světlem lze protein z medúzy vidět v ostré zelené barvě - což lékařům pomáhá pozorovat například vývoj nervových buněk v mozku, bujení rakoviny, rozvoj Alzheimerovy choroby či nebezpečných bakterií.

Trojice oceněných vědců si rozdělí finanční odměnu 10 milionů švédských korun (25,4 milionu korun) mezi sebou rovným dílem. Obřad předávání prestižních ocenění se bude konat tradičně 10. prosince, v den, kdy v roce 1896 zemřel Alfred Nobel.

"Ocenění je rozhodně zasloužené. Objev GFP je významný počin jak v genetickém inženýrství, tak v medicíně," okomentovala pro iDNES.cz udělení Nobelovy ceny profesorka mikrobiologie na VŠCHT v Praze Martina Macková. "GFP lze totiž použít k identifikaci nemocí, ale i působení různých léčiv."

GFP pomáhá i při studiu chování, potažmo léčby viru HIV
Zelený fluorescenční protein pomáhá podle Mackové také při studiu chování, potažmo i léčby virálních infekcí, včetně viru HIV. Svou roli hraje i při konstrukci geneticky modifikovaných rostlin či bakterií.

Loni získal Nobelovu cenu za chemii pouze jediný vědec. Prestižní ocenění si odnesl Němec Gerhard Ertl za zkoumání chemických procesů na povrchu pevných látek. - více o loňské Nobelově ceně za chemii čtěte zde

Křištálová lupa Výbor už letos udělil Nobelovu cenu za fyziku a medicínu. V obou případech se o cenu dělí trojice vědců. Laureáty Nobelovy ceny za fyziku jsou japonští vědci Makoto Kobajaši a Tošihide Masukawa a americký vědec Yoichiro Nambu. Ocenění získali za objevy v subatomové fyzice. - přečtěte si Nobelovu cenu za fyziku získali vědci za objevy v subatomové fyzice

V pondělí se ocenění za medicínu dočkali tři virologové z Francie a Německa. Dva Francouzi objevili virus HIV a německý kolega dokázal, že rakovinu děložního čípku způsobuje lidský papillomavirus. - přečtěte si Nobelovu cenu za medicínu získala trojice virologů

Výbor ještě udělí Nobelovu cenu za literaturu, mír a také zvláštní cenu za ekonomii. Prestižní ocenění se uděluje každoročně od roku 1901 na základě poslední vůle švédského vynálezce dynamitu - vědce a průmyslníka Alfreda Nobela.

. Letošní laureáti nobelovy ceny

Osamu Šimomura - jako první izoloval GFP a zjistil, která část je zodpovědná za světélkující vlastnosti.
Narodil se v roce 1928 v Kjótu.

Martin Chalfie - Nobelovu cenu získal za to, že přišel na možnost využití GFP jako svítící genetické značky při studiu biologických jevů v buňkách různých živých organismů.
Narodil se v roce 1947 v USA.

Roger Tsien - přispěl k dalšímu využití GFP - rozšířil spektrum, v němž protein světélkuje, o modrou, modrozelenou a žlutou barvu. K chemii ho přivedlo onemocnění astmatem, kvůli kterému nemohl příliš vycházet z domu, a proto se začal věnovat chemii a pokusům. 
Narodil se v roce 1952 v New Yorku.