"Ministr vydal rozkaz a vláda ho vzala na vědomí," komentoval zasedání vlády pro iDNES mluvčí ministerstva obrany Milan Řepka.
Chemici tak zůstanou v Kuvajtu do konce března. O dalším osudu mise se rozhodne po Novém roce, kdy ministerstvo odevzdá vládě novou koncepci.
"Předložíme komplexní materiál, který se bude zabývat působením všech českých vojenských misí v zahraničí," podotkl pro iDNES Řepka.
Na prodloužení mise 250 vojenských specialistů nemá armáda peníze. Ukončit ji ale jednoduše nelze. Experti totiž stále očekávají útok na Irák. USA přitom v Perském zálivu s českými chemiky počítají.
Armáda chtěla na misi původně ušetřit tím, že by v Kuvajtu nechala jen sedmdesát z 250 vojáků. Spojenci ale na českou vládu tlačí, aby zůstala jednotka celá. Česká vláda vojáky z Kuvajtu stáhnout nehodlá, potvrdil minulý týden pro BBC mluvčí protichemické jednotky Luděk Lávička.
Vysoce postavený činitel ministerstva obrany už dříve deníku Právo řekl, že návrat českých specialistů na boj s chemickým, biologickým a radiačním ohrožením je v této chvíli nemyslitelný.
Kuvajt z financování mise vycouval
Česká armáda počítala s tím, že misi bude hradit Kuvajt. Minulé pondělí dva zdroje z ministerstev zahraničí a obrany ČTK informovaly, že arabská země náklady na pobyt české protichemické roty v této zemi nezaplatí.
Informaci potvrdil i Lávička. Podíl na změně rozhodnutí Kuvajtu o financování mise může mít podle něj negativní postoj tamní veřejnosti k pobytu zahraničních vojáků.
DÁLE ČTĚTE |
Kuvajt nechce platit české chemiky |
Sdílnější nebyl ani ministr obrany Jaroslav Tvrdík. "Vím, co vládě předložím, ale nechci k tomu teď nic říkat," sdělil.
Pobyt českých chemiků v plném nasazení by přišel v příštím roce Českou republiku téměř na 600 milionů korun.
Zakonzervovaná mise by nestála ani polovinu
Kdyby v Kuvajtu zůstalo pouze 70 vojáků se zakonzervovanou technikou, zaplatila by armáda asi 224 milionů.
V případě konfliktu by se přitom zbytek chemiků byl schopen do zálivu dopravit během dvou dnů.
Češi působí v Kuvajtu od března. Jejich úkolem je zajistit ochranu ostatních vojsk před účinky zbraní hromadného ničení. Jejich počet se měl snížit v březnu 2003.