Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Chci být šéfem NATO, oznámil dánský premiér

  7:28aktualizováno  15:30
Dánský premiér Anders Fogh Rasmussen oficiálně oznámil svou kandidaturu na post generálního tajemníka Severoatlantické aliance. Námitky proti jeho osobě má ale Turecko.

Dánský premiér Anders Fogh Rasmussen | foto: NATO

O kandidatuře Rasmussena informoval podle dánských médií velvyslanec při NATO během schůzky s ostatními zástupci Aliance v předvečer vrcholné schůzky NATO ve francouzském Štrasburku a německém Khelu.

Dánský premiér Anders Fogh Rasmussen je zřejmě nejžhavějším kandidátem na post generálního tajemníka NATO už několik týdnů.

Sám Rasmussen možnost, že by se stal příštím generálním tajemníkem Aliance, odmítal dosud  komentovat. Za nejvhodnějšího kandidáta jej ale považují hned tři významní členové NATO - Francie, Německo a Velká Británie.

GENERÁLNÍ TAJEMNÍK NATO

Generální tajemník NATO je z titulu své funkce předsedou Severoatlantické rady a odpovídá za její řízení. Zároveň je nejvýše postaveným civilistou v NATO, ale reprezentuje Alianci spíše navenek. Nemá skutečnou rozhodovací pravomoc, v případě neshod může sloužit jako prostředník. I když nezastupuje konkrétní zemi, má v diplomacii status "hlavy státu", který mu otevírá všechny státnické dveře a umožňuje mu tak lepší výkon této funkce. Funkční období generálního tajemníka NATO trvá čtyři roky, současný šéf NATO Jaap de Hoop Scheffer je nicméně ve funkci o dva roky déle.

Proti jeho kandidatuře se ale staví Turecko. Rasmussen totiž odmítl odsoudit karikatury proroka Mohameda, které se v roce 2006 objevily v dánském tisku a pobouřily muslimský svět.

Nesouhlas s osobou Rasmussena dal hlasitě najevo turecký premiér Erdogan. Kandidaturu dánského premiéra prý odmítá s tím, že "pochybuje o jeho schopnosti přispět ke světovému míru". Zda Turecko kandidaturu Rasmussena bude blokovat, však neuvedl.

O nástupci současného šéfa NATO, kterým je nizozemský politik Jaap de Hoop Scheffer, by měla Aliance začít jednat právě na summitu ve Štrasburku. Nový tajemník ale bude znám zřejmě až po schůzce, vyjednávání totiž obvykle trvají minimálně dva měsíce a Schefferovi vyprší mandát až na konci července.
Svého favorita na post politického šéfa Aliance ještě dosud neoznámily ani Spojené státy a jejich "slovo mívá v tomto ohledu velkou váhu".

Polský ministr kandidaturu stáhl

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski, který byl dosud považován také za jednoho z možných nástupců Scheffera, dnes oznámil, že nefiguruje mezi kandidáty. "Na post generálního tajemníka NATO jsou tři kandidáti, ale já mezi nimi nejsem," citovala polského ministra agentura Reuters.

KDO BYL MEZI KANDIDÁTY

Mezi kandidáty se objevila i jména polského šéfa diplomacie Radoslawa Sikorského, kanadského ministra obrany Petera Mackaye nebo norské ministryně obrany Anne-Grete Strom-Erichsenové. Dříve média spekulovala například i o slovenském ministrovi zahraničí Jánu Kubišovi nebo českém vicepremiérovi Alexandru Vondrovi.
Původní možnost, že by poprvé připadl takový post zástupci nových členských zemí z postkomunistické části Evropy, zřejmě zůstane podle některých expertů jen přáním.

Šestapadesátiletý Rasmussen je považován za velmi cílevědomého politika. Otevřeně podpořil americkou invazi do Iráku a Dánsko jako jedna z prvních zemí vyslalo do Iráku své vojáky. Stejně tak do Afghánistánu, kde působí 750 dánských vojáků.

Pokud se Rasmussen stane příštím generálním tajemníkem, přenechá podle expertů a dánských médií premiérské křeslo dosavadnímu ministru financí a svému jmenovci Larsi Lökkemu Rasmussenovi.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Analytici amerického letectva ze 41. zpravodajské jednotky začínají ve Fort...
Tajemný projekt Maven. Pentagon brzy nasadí proti islamistům algoritmy

Americké ministerstvo obrany chce ještě do konce roku nasadit na některé vládní platformy pokročilé počítačové algoritmy umělé inteligence, které mají...  celý článek

Cvičení „Mobilizace 2017“. Ostrými tankovými střelbami na Libavé vyvrcholily...
Na obranu přidáme do roku 2020, slíbil Stropnickému šéf financí

Do roku 2020 vzrostou české výdaje na obranu na 1,4 procenta hrubého domácího produktu. Dohodli se na tom ministr obrany Martin Stropnický s šéfem financí...  celý článek

Americký bombardér B-1B Lancer během nízkého průletu nad dráhou mošnovského...
Americké bombardéry se vrátí nad Česko. Prověří letecké návodčí

Do chystaného cvičení Ample Strike v České republice by se na přelomu srpna a září měly opět zapojit americké strategické bombardéry B-1 a B-52. Cvičení má...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.