Chcete zničit Prahu? ptal se Göring Háchy

Prezident Emil Hácha, dlouholetý symbol zrady, vzdoroval před osmašedesáti lety nátlaku Adolfa Hitlera tvrdošíjněji, než se dosud vědělo. Neměl však na vybranou. V noci na 15. března 1939 v Berlíně padl do dobře připravené pasti.

Hitler věděl, že pokud Háchu nezlomí, bude se československá armáda tvrdě bránit. | foto: ČTK

Teprve teď historici sestavili podrobný obraz o tom, jak noc, kdy Hácha odevzdal české země do Hitlerových rukou, probíhala.

O brutálním nátlaku Hitlera a dalších nacistických pohlavárů, kteří Háchovi například v jednu ráno vyhrožovali vybombardováním Prahy, svědčí i grafologický rozbor prezidentových podpisů pod dvěma kapitulačními protokoly.

Ty se nyní znovu "sešly", poprvé po osmašedesáti letech, když je Jan B. Uhlíř z Vojenského historického ústavu vypátral v berlínském a pražském archivu a porovnal je. Grafologický rozbor potvrdil, že Hácha byl pod nesmírným psychickým tlakem.

Málem zkolaboval
Prezidenta postihl při jeho vzdoru i srdeční záchvat. Až se Hitlerův překladatel Paul Schmidt vyděsil: "Jestli nám tu umře, tak svět řekne, že jsme ho zavraždili!" Hácha zkolaboval podle historika Uhlíře ve chvíli, kdy před dotírajícím Hitlerem ustupoval podél desky kulatého stolu.

Vůdcův osobní lékař Theodor Morell vyšetřil ihned prezidentův tep a dal mu povzbuzující injekci. Hitler s nelibostí vzpomínal, že se šestašedesátiletý Hácha vzápětí vzchopil natolik, že se "... s obnovenou energií obrátil proti nám... a projevil ducha odporu, jehož předtím zcela postrádal".

Mazlivý Göring
Hácha se pak k osudovému jednání často vracel: "Můžete vydržet Hitlerovo řvaní, protože kdo řve, nemusí být uvnitř ďábel. Ale byl tam i Göring s tou svou bodrou tváří. Vzal mne za ruku a měkce mi domlouval, je-li opravdu třeba, aby ta krásná Praha byla v několika hodinách srovnána se zemí. Říkal to tak mazlivě a díval se mi do očí jako nějaká ženská... a já poznal, že se mnou mluví ďábel, který je schopen svou hrozbu splnit."

Proč vlastně přijel československý prezident Emil Hácha před osmašedesáti lety do Berlína?

Přijetí Háchy Adolfem Hitlerem vyjednal ministr zahraničí František Chvalkovský. O hrozícím nebezpečí obsazení Československa zcela neinformovaný, a tudíž i nepřipravený Hácha opouštěl Prahu s úmyslem, že bude v Berlíně jednat o situaci na Slovensku. To vyhlásilo samostatnost.

Právě tohle byl jeden ze základních Hitlerových trumfů, aby před světem dokázal, že se Československo rozpadlo zevnitř. Okupace Čech a Moravy měla tudíž podle nacistů zabránit chaosu ve střední Evropě.

Češi seděli jako zkamenělí
Když byl Hácha s Chvalkovským uveden 15. března krátce po půlnoci k Adolfu Hitlerovi, přešel československý prezident ihned ke slovenské otázce.

Hitler byl ovšem ve velké časové tísni, a tak bez servítků prohlásil, že protiněmecké zločiny Československa neustaly ani po Mnichovu, takže wehrmacht začne s obsazováním českých zemí v 06.00. A že k tomu své armádě vydal již rozkaz.

Reakci obou Čechů zaznamenal Hitlerův tlumočník Paul Schmidt: "Hácha s Chvalkovským seděli ve svých židlích jako zkamenělí... Musela to pro ně být obzvlášť těžká rána slyšet, že nastal konec jejich země."

Hitler zuřil
Hácha podle Jana B. Uhlíře z Vojenského historického ústavu improvizoval a zoufale hledal jakoukoliv variantu, jak Hitlera od jeho záměru odvrátit. Nabídl mu například okamžitou demobilizaci československé armády.

Nacistický vůdce však odmítl diskutovat: "Má rozhodnutí jsou nezměnitelná! Neudržitelný stav v českých zemích je nutné vyřešit vojensky!" Prezident Hácha se snažil obsazení své země zabránit. Proto diskutoval, proto si nechal opakovaně telefonicky spojit Prahu.

Roztřesené Háchovy podpisy pod kapitulačními dokumenty jsou důkazem, pod jakým tlakem v Berlíně byl.

Argumentoval, že bez československé vlády nemůže o něčem podobném rozhodnout. Hitlera tím uváděl v zuřivost.

"Hrozilo totiž, že pokud Háchu nezlomí, bude se československá armáda tvrdě bránit a vypukne válka. A to se nacistům tehdy ještě vůbec nehodilo," vysvětluje Uhlíř.

Podepisoval se zlomený stařec
Československý prezident vzpomínal: "Zda mi hrozili? To je moc slabé slovo. Když napětí dostoupilo vrcholu, odvedl mne Göring stranou a prý: ´Nechcete, nebo nemůžete pochopit Führera, který si přeje, aby tisíce českých lidí neztratily život?´ Poznal jsem, že když ne Hitler, tak Göring by k náletům na Prahu přistoupil."

Tohle Háchu definitivně "přesvědčilo", i když Hitler podle očitých svědků hrozby dál stupňoval: "Skoro se to stydím říci, ale proti každému českému praporu stojí jedna naše divize."

Protokol, v němž československý prezident a vrchní velitel armády "klade osud českého národa a země do rukou vůdce německé Říše", již podepisoval zlomený a nevyspalý stařec, jemuž se krátce před podpisem udělalo opět nevolno.

Grafologický rozbor
Háchův podpis prvního dokumentu, který zůstal v Berlíně (horní malý snímek), nechala MF DNES analyzovat grafoložkou Irenou Mládkovou: "Je z něj patrná psychická i tělesná únava, stísněnost. Roztřesenost napovídá o velkém stresu a úzkosti." Fakt, že je podpis i s titulem psán bez přerušení, může podle Mládkové nasvědčovat také o hněvu.

Druhý protokol již klidnější Hácha signoval až po dvaceti minutách (dolní malý snímek). A z podpisu je to patrné. Například "H" je psáno jinak než u prvního podpisu. "Zdá se, že bylo přítomno více racionality," soudí grafoložka.

"Pokud by šlo jen o Háchu, tak by před nacisty hlavu nikdy nesklonil. Žádný z našich prezidentů se pro zemi neobětoval tolik," tvrdí historik Uhlíř.

Konec státu

Od mnichovské zrady k protektorátu

Bylo to velké vítězství Adolfa Hitlera. 29. 9. 1938 se v Mnichově sešli představitelé Německa, Itálie, Francie a Velké Británie. Jejich podpisy přišlo Československo o třetinu území: hlavně o Sudety, ve kterých žila německá menšina, a také o nákladně budovaný systém pohraničních pevností. Hitler porazil Československo, aniž musel vystřelit.

Dohoda byla v Československu nazývána mnichovskou zradou.

Přesto českoslovenští politici 30. 9. přijali závěry mnichovské konference a vláda postoupila dohodnutá území. V deseti dnech muselo domovy v pohraničí opustit 1 200 000 Čechů a Slováků. 5. října 1938 rezignoval prezident Edvard Beneš.

O dva měsíce později byl dr. Emil Hácha jako nezávislá a respektovaná osobnost jmenován prezidentem republiky.

14. března roku 1939 odjíždí prezident Hácha do Berlína na jednání s A. Hitlerem. Při zahájení jednání však Československo již neexistuje: sněm v Bratislavě vyhlašuje v poledne 14. března roku 1939 slovenskou nezávislost.

Po brutálním Hitlerově nátlaku pak zcela vyčerpaný Hácha svěřuje Čechy a Moravu "pod ochranu Říše...". Ráno obsazují zbylá česká území vojska wehrmachtu.

Hácha (* 17. července roku 1872 v Trhových Svinech) byl vzdělaný právník a znalec anglosaského práva. Spolu s bratrem přeložil humoristickou knihu Tři muži ve člunu. Zemřel ve vězeňské nemocnici na Pankráci 27. června 1945 jako zlomený a nemocný muž.

VSTUP DO SPECIÁLU >>>