Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Chcete učit? Nejdřív si to vyzkoušejte, chce prosadit ministr

  11:06aktualizováno  11:06
Ministr školství Josef Dobeš chce zvýšit prestiž učitelské profese povinnou, až dvouletou praxí pro zájemce o studium na pedagogických fakultách. Museli by ji vykonat ještě před nástupem na fakultu. Školy nápad kritizují.
Ilustrační foto.

Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Pedagogickou fakultu by už neměli studovat lidé, kteří nevědí, kam jinam se přihlásit. Ministr Josef Dobeš (VV) chce zvýšit prestiž učitelské profese a ospravedlnit tak, že kantoři s pedagogickým vzděláním budou brát více peněz než ti, kteří vystudovali jiné obory.

fakta

58 % o tolik vzrostl počet studentů vysokých škol v Česku mezi lety 2000 a 2007. Zároveň s tím se zdvojnásobily náklady na jejich studium. V roce 2008 odmaturovalo 61 % populačního ročníku a na vysokou jich přešlo 57 %. 70 % z nich ji dokončilo.

Začít to má už přijímačkami na pedagogickou fakultu. "Chtěl bych, aby každý, kdo chce být učitelem, před vstupem na pedagogickou fakultu rok nebo dva učil, aby si v praxi vyzkoušel, zda ho profese baví a zda na ni má," představuje si ministr, který by změnu rád zavedl ještě během tohoto volebního období.

Inspiraci našel v zahraničí, podobně to funguje v několika zemích západní Evropy. Také prestiž učitelství je tam mnohem vyšší a přijímačky na pedagogické fakulty jsou mnohem obtížnější - například ve Finsku uspěje jen každý desátý zájemce.

Už teď je však jasné, že Dobešův nápad nevzbudí jen nadšení. "Přijde mi to jako nesmysl nebo spíš požadavek z oblasti sci-fi. Kdo půjde jako nekvalifikovaný učit za nízký plat a na jeden rok?" uvažuje proděkan Pedagogické fakulty Ústecké univerzity Pavel Ďoulík.

Rozpaky nápad vyvolal i mezi řediteli škol, které MF DNES oslovila. Není jim jasné, jak by je ministerstvo přinutilo, aby takové zájemce o školy přijali, z čeho by se platila jejich mzda a co by vůbec mohli děti učit.

Pedagogické fakulty navíc nebojují zrovna s přehnaným zájmem studentů. Ti by tak zřejmě nebyli ochotni o přijetí usilovat tak, že by o rok či dva odložili nástup na vysokou školu.

"Zájem o studium učitelských oborů je rok od roku nižší. Tohle v žádném případě nepozvedne úroveň studentů učitelství," míní proděkan Ďoulík.

Větší platy už od ledna

Ministrovy úvahy nepřímo navazují na aktuální debaty o učitelských platech, které by měly alespoň některým z nich výrazně stoupnout už od příštího ledna (viz Čtvrtina učitelů nedostane přidáno, nemají dostatečné vzdělání).

KOLIK BEROU UČITELÉ

Průměrný plat ve školství činí 24 000 korun měsíčně. Takový plat však nemá většina učitelů - průměr zvyšují platy ředitelů, jejich zástupců a dlouho sloužících učitelů. Bez vedoucích pracovníků spadne průměrný plat na 21 819 korun. V mateřských školách brali učitelé (bez vedoucích pracovníků) začátkem letošního roku v průměru 17 156 korun, v základních školách 22 673 korun, na středních školách 24 024 korun a na vyšších odborných školách 25 458 korun. V regionálním školství pracuje dohromady 236 tisíc lidí, učitelů je přibližně 150 tisíc, zbytek je nepedagogický personál. Zdroj: MŠMT, UIV, archiv

To, o kolik přesně se učitelům od ledna zvýší příjmy, zatím spočítané není. "Ale bude to přesně dáno v tabulce, takže to bude povinná součást mzdy. Tabulku zatím ladíme," říká ministr školství.

Na to, aby kantorům přidal, má od ledna v rozpočtu 2,1 miliardy korun. Podle ministerstva bude však u učitelů platit to, že když nastoupí čtyřicetiletý muž bez pedagogické praxe, který bude mít vysokoškolské vzdělání a pedagogické minimum, dostane stejný nástupní plat jako čerstvý absolvent pedagogické fakulty. Pedagogické minimum je u něj podmínkou. Například filozofická fakulta nestačí.

Výrazné zvýšení platů kantorů má přijít o rok později, kdy do školství přitečou další čtyři miliardy. Ty už se nebudou rozdělovat podle tabulek, ale jako odměny - rozhodnutí bude na ředitelích.

Plat běžného učitele momentálně nedosahuje ani úrovně průměrné mzdy. Nabízí se přitom srovnání s lékaři. Před dvaceti lety na tom byly obě profese zhruba stejně.

Pak se rozdíl začal zvyšovat - v polovině 90. let brali kantoři v průměru 11 tisíc, doktoři 15. Teď mají doktoři z nemocnic s tarifním platem v průměru 48 tisíc, učitelé berou půlku - čtyřiadvacet. Je však třeba dodat, že u lékařů tvoří polovinu platu odměny za výrazné přesčasy při službách.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Grafomotorička Martina Simonidesová.
Děti neumí správně psát, radši sedí před televizí, říká grafomotorička

Stovky dětí se učí nejen správně mluvit u logopeda, ale i správně psát a držet tužku v ruce u grafomotorika. „Třetina předškoláků by potřebovala intenzivně...  celý článek

Poznáte místo?
100 POHLEDŮ: Udusanou cestou k pompéznímu paláci. Poznáte místo?

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Opalující se mladá žena.
Začátek týdne bude chladnější. Od čtvrtka čekejme třicítky, ale i bouřky

Česko tento týden budou provázet výkyvy teplot. V jeho první polovině nás čekají chladné noci, kdy teploty klesnou pod 10 °C, ve dne naměříme jen okolo...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.