Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Chcete rozpoutat válku, obviňují se navzájem Kosovo a Srbsko

  15:56aktualizováno  15:56
Uklidnění napjaté situace na severu Kosova obývaného srbskou menšinou je zatím v nedohlednu. Kosovská vláda nepřijme návrh dohody, na kterém pracují srbští vyjednavači a velení mírových jednotek KFOR v zemi. Srbští a kosovští představitelé se navzájem obviňují, že chtějí rozpoutat válku.

Srbové vypálili přechod Jarinje na severu Kosova. (28. července 2011) | foto: AP

Velení KFOR oznámilo, že je blízko návrhu dohody se srbskými vyjednavači. Aliance jako podmínku pro pokračování rozhovorů s Bělehradem požaduje, aby Srbové odstranili zátarasy na silnicích ke sporným hraničním přechodům a umožnili zásobování jednotek KFOR. Krizové štáby čtyř severokosovských okresů ve středu prý ustoupily a umožnily několika vozidlům KFOR projet barikádami se zásobami potravin, vody a paliva.

Do země už také dorazily první posily mírových jednotek, tvořené německými a rakouskými vojáky. NATO má v Kosovu asi 6 tisíc vojáků. Velení mírových sil však požádalo o posily, aby si stávající jednotky nasazené na severu země "odpočinuly".

Napětí v Kosovu

Kosovské úřady zakázaly 20. července dovoz srbského zboží. Má jít o odpověď na srbský bojkot kosovských výrobků, jímž Bělehrad reagoval na jednostranné vyhlášení kosovské nezávislosti v roce 2008. Dříve jihosrbská provincie Kosovo vyhlásila jednostranně v únoru 2008 nezávislost na Srbsku. Kosovskou nezávislost dosud uznalo bezmála 80 zemí, mezi nimi USA i většina evropských států včetně Česka. Mezi unijní odpůrce kosovské nezávislosti patří kupříkladu Slovensko, Rumunsko a Řecko. Srbsko samostatnost "své provincie neuznává" a prištinské úřady v podstatě ignoruje. Od vojenského zásahu NATO proti bývalému jugoslávskému prezidentovi Slobodanu Miloševičovi v roce 1999 bylo Kosovo pod správou OSN. V zemi doposud zůstává asi 6 tisíc zahraničních vojáků.

Návrh dohody počítá s několika body. Kontrolu sporných hraničních přechodů Jarinje a Brnjak mají zajišťovat spolu s kosovskými celníky také zástupci menšinových Srbů, kteří na oplátku odstraní barikády na silnicích. Přechody zůstanou otevřeny jen pro osobní auta a autobusy a celý spor ohledně přechodů se přenese na zářijová jednání v Bruselu. Každé vozidlo bude navíc zkontrolováno, zda nepřeváží zbraně. Dohoda by podle prohlášení KFOR mohla začít platit během několika dní.

Kosovská vláda ale s takovým návrhem nesouhlasí. "Vláda Kosova považuje návrh smlouvy jako nepřijatelný," uvádí se v oficiálním prohlášení s tím, že Priština nadále trvá na zákazu dovozu veškerého srbského zboží do Kosova.

Přechody střeží vojáci NATO

Krize na severu Kosova propukla před týdnem, když kosovská policie na příkaz vlády obsadila dva hraniční přechody se Srbskem. Policie měla zajistit přísnější celní kontrolu a plnění obchodního embarga na dovoz srbského zboží vyhlášeného 20. července.

Priština tvrdí, že právě přes tyto přechody proudí do země nelegální a hlavně neproclené zboží. U Srbů žijících na severu Kosova akce vyvolala odpor, který přerostl v několik násilných incidentů. Při nich byl zabit albánský policista a zapáleny sporné hraniční přechody. Obě celnice pak obsadili vojáci mírových sil KFOR a uzavřeli je. Srbové na protest silnice k přechodům Brnjak a Jarinje zablokovali.

Srbský ministr pro Kosovo Goran Bogdanović a šéf srbské vyjednávacího týmu mezi Prištinou a Bělehradem Borko Stefanović znovu varovali znesvářené strany před použitím síly. Bogdanović ale zároveň přilil "olej do ohně", když obvinil kosovského premiéra Hashima Thaçiho z podněcování k ozbrojenému konfliktu.  Srbsko podle něj "nebude reagovat na provokace a udělá vše, aby se krize vyřešila diplomatickou cestou".

Kosovský premiér v reakci uvedl, že nepodlehne tlaku a nepřistoupí na rozdělení země. "Pokud Srbsko zamýšlí silou odtrhnout část Kosova, setká se s legitimním odporem, na jehož uplatnění má podle mezinárodní i domácí legislativy při obraně vlastního území právo každá země," citovala agentura ČTK kosovského vládního poradce pro zahraniční politiku Azema Vllasiho.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americký bombardér B-1B Lancer během nízkého průletu nad dráhou mošnovského...
Americké bombardéry se vrátí nad Česko. Prověří letecké návodčí

Do chystaného cvičení Ample Strike v České republice by se na přelomu srpna a září měly opět zapojit americké strategické bombardéry B-1 a B-52. Cvičení má...  celý článek

Nácvik na oslavy ruského Dne námořnictva v Něvské zátoce u Petrohradu
Na Baltu se formují ruské válečné lodě. Petrohrad oslaví Den námořnictva

Přes čtyřicet bojových lodí a ponorek, desítky letounů, tisíce diváků a ruský prezident Vladimir Putin. Tak bude vypadat Petrohrad a Něvská zátoka v Baltském...  celý článek

Odtajněné dokumenty NATO. Jaderné síly středního a krátkého dosahu od roku 1987
Odtajněné dokumenty NATO ukazují studenou válku v číslech

Nedávno odtajněné dokumenty Severoatlantické aliance názorně ukazují v číslech, dobových grafech, mapách a grafikách, jak se v dobách studené války vyvíjelo...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.