Z "nejčestnější vlastenecké povinnosti" se tak rychle stává práce jako každá jiná. A podle všeho i dobře placená. To je také zřejmě důvod, proč zájem převyšuje na mnoha vojenských základnách jejich možnosti lidi zaměstnat.
Náměšť: profesionalizovat, jak nejrychleji to jde
Do pilotního experimentu, jak co nejrychleji profesionalizovat, se pustila letecká základna v Náměšti nad Oslavou. "Pro letošek jsme ještě omezeni balíkem peněz - mohu zaměstnat jen sto dvaadvacet lidí. Avšak již v příštím roce dostanu na nové lidi tolik peněz, kolik jich získám," říká velitel základny Jan Vachek.
A podle toho, jak se bude Náměšťským dařit, bude i armáda zrychlovat své "profesionalizační plány". Jen na letošních třicet míst kuchtíků se Vachkovi například přihlásilo 365 zájemců (z toho 106 žen). Již v příštím roce přinese profesionalizace základny dalších 400 pracovních míst.
Starosta pětitisícové Náměště Vladimír Měrka si letiště, kde pracuje asi 1300 lidí, považuje. Srovnává je s velkou fabrikou, která spolu s Jadernou elektrárnou Dukovany drží město ekonomicky nad vodou. "I tak tu ale máme velkou nezaměstnanost (11 % - pozn. aut.), kdy i krach firmičky s dvaceti lidmi je pro město citelnou ranou."
Zajímavá je čerstvá Vachkova zkušenost: od ledna dostává denně v průměru deset dopisů, v nichž jejich autoři detailně popisují kvalifikaci, kterou získali jako vojáci v základní službě, na jaké hodnosti to dotáhli a jaké odborné kurzy v armádě absolvovali. "Při čtení dopisů mám chvílemi dojem, že ti kluci vojnu přímo zbožňovali, ačkoliv vím, že tomu tak nebylo. Na každý pád je ale zajímavé, jak se teď při hledání práce mění jejich hodnoty," srovnává Vachek.
Ženy vnášejí pohodu
Už v příštím roce hodlá armáda najmout 4500 profesionálů. Letos dosud prošlo jejími testy 860 lidí, mezi nimiž je nečekaně vysoké procento žen. Například jen v elitní havlíčkobrodské brigádě rychlého nasazení oblékne do konce roku maskovaný oděv šedesát středoškolaček.
"Už se na ně těším. Vnášejí do jednotek větší pohodu a civilnější názory," přiznává velitel brigády generál Josef Sedlák. Ženám nabízí práci spojařek, řidiček lehkých vozidel a počítá s nimi i v administrativě.
Manažerský kurz v Kosovu
Až překvapivě vysoký zájem pracovat v armádě si experti vysvětlují nabídkou vojska, která je na českém trhu práce víc než konkurenceschopná. Jde o pravidelný plat, osmi- až desetitisícový příspěvek na bydlení, sedmatřicetidenní dovolenou, až třítýdenní zdravotní rehabilitaci, nadstandardní zdravotní péči a také kvalitní vzdělání - studia v zahraničí nevyjímaje. Personalista Najgebaur k tomu přidává i zahraniční mise, které jsou prý zajímavé výdělkem v dolarech i cennými zkušenostmi.
I ony totiž podle experta zvyšují tržní hodnotu vojáků, kteří chtějí po splnění závazku odejít do civilu. "Pokud dokáže mladý nadporučík ukočírovat šedesát chlapů v riskantní zahraniční misi, jako je Kosovo, Afghánistán či Kuvajt, tak to přece svědčí o jeho manažerských schopnostech, ne?" míní Najgebaur.
Tisíce korun na vzdělání i na bydlení lákají
Při zvažování, zda se na několik let armádě upsat, či ne, má váhu i náborový příspěvek. Ten může podle dosaženého vzdělání činit až 130 000 korun. Ještě silnějším lákadlem je příspěvek na bydlení.
"Neměl jsem moc vysoký plat. Něco kolem deseti tisíc, ale s tím příspěvkem mi to najednou vyskočilo na jednou tolik. A za to si už mohu dovolit v Chrudimi či okolí najmout byt anebo také zůstat dál na ubytovně a spořit si na něj," říká Josef Valášek z chrudimského výsadkového praporu.
Svobodný benjamínek prošel výběrovým sítem před necelým rokem. Cena za příspěvek na bydlení je však poměrně vysoká: časté stěhování, časté vyčerpávající manévry, vojáci neberou odlučné od rodiny ani náhradu za dojíždění. Lidé podle armádních personalistů podepisují kontrakty nejčastěji na dva až tři roky a pak si je na stejnou dobu leckdy prodlužují.
