Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Chcete klonovat svého psa?

aktualizováno 
Takové laboratoře už vznikly různě po světě a v minulých dnech se jedna objevila i v České republice.
Takové laboratoře už vznikly různě po světě a v minulých dnech se jedna objevila i v České republice. Brněnský oční lékař Igor Vícha oznámil, že bude skladovat buňky z tkání psů, koček a dalších domácích zvířat, aby si je jejich majitelé jednou, až to bude technicky zvládnutelné, mohli nechat klopovat.

Ve světě se už našli majitelé domácích zvířat, kteří skutečně mají n klopování zájem. Před půldruhým rokem dokonce dostala jedna texaská univerzita dar 2,3 milionu dolarů na to, aby její experti našli způsob, jak klopovat psa jistého milionáře. Zatím se to nepovedlo. Bude tedy někdy něco takového vůbec možné? "Teoreticky ano, jenom se nedá odhadnout kdy," říká Josef Fulka mladší z Výzkumného ústavu živočišné výroby v pražské Uhříněvsi. Finka je jediným Čechem, který má s klopováním zvířat přímé zkušenosti. V zootechnickém ústavu v Olmedu na Sardinii spolu s italskými kolegy úspěšně naklonoval několik ovcí. Díky klopování už přišly na svět ovce, krávy, kozy i laboratorní myši. Jenom ne žádné domácí zvířátko. O ty vědci zatím neměli zájem, takže se jim prakticky nevěnovali.

To složitější teprve čeká

Brněnská genová banka zatím nabízí tu úplně nejjednodušší část klopování - odebrání a uložení tkáně zvířete (za pět tisíc korun). To podstatně složitější by teprve muselo přijít někdy v budoucnu. Ke klonování je totiž zapotřebí odebrat samicím stejného či příbuzného zvířete několik desítek neoplodněných vajíček a vyměnit v nich jejich jádro za jádro z buňky tvora, který má být klopován. Když to vyjde, vajíčko se začne vyvíjet, jako by bylo oplodněno, a vzniklý zárodek pak donosí a porodí náhradní matka (Postup klopování zachycuje obrázek na následující stránce.) Procedura je to skutečně piplavá, složitá a vyžaduje zručné pracovníky. I při klopování ovcí, které už mají vědci důkladně vyzkoušené a zažité, připadají na jedno klopované zvíře desítky až stovky neúspěšných pokusů včetně neúspěšných březostí náhradních matek. Chovatelé, kteří by si chtěli svého psa či kočku po jejich smrti nechat vyklopovat, tedy musí počítat s tím, že náklady na to by se v českých podmínkách počítaly přinejmenším v desetitisících korun.

Náhradní krávy

Uznávaní vědci se dnes o kopírování domácích mazlíčků nezajímají. Snaží se klopovat hospodářská zvířata, což už se jim docela daří, anebo živočichy ohrožené vyhynutím, či dokonce vyhynulé. Při tom zatím moc štěstí neměli. Klopování by mohlo kopírovat opravdu jedinečná hospodářská zvířata se špičkovými vlastnostmi, jako jsou třeba unikátní chovní hřebci. Takto by se také časem mohlo vyplatit rozmnožování koz a krav, kterým vědci zasáhli do genové výbavy tak, že se v jejich tělech nyní vytvářejí látky vhodné k výrobě vzácných léků. Tento výzkum se rozvíjí především v USA. "Dovedu si také představit situaci, že kvůli nemoci šílených krav bude někde nutné vybít cennou populaci skotu. Když si však vědci uloží některé jejich tkáně či embrya, budou je pak snad moci použít pro klopování," uvádí Josef Fulka jako příklad toho, co by už dnes bylo možné.

Mamut asi nebude

Oproti tomu všechny dosavadní pokusy klonovat mamuta selhaly už na tom, že v žádném nalezeném exempláři tohoto chobotnatce vědci nenašli nepoškozené jádro buňky. Nedalo se tedy ani v praxi vyzkoušet, zda by se vůbec jádro mamutí buňky mohlo uchytit ve vajíčku indické slonice - nejbližšího dostupného příbuzného mamutů. Pravděpodobně nejdál se u ohrožených živočichů vědci zatím dostali při pokusu klonovat gaura - téměř vyhynulého tura z pralesů jihovýchodní Asie. Výzkumníci z americké společnosti Advanced Cell Technology loni přenesli 692 jader gauřích buněk do vajíček běžné krávy. Získali 42 zárodků, které implantovali do těl 32 krav. Výsledek? Ujaly se pouze dva zárodky. Jeden však odumřel ještě v těle náhradní matky, z druhého se v lednu narodilo mládě, které přes intenzívní péči zemřelo den po narození. Vědci se však ještě nevzdávají. Například v Audubonově ústavu v americkém New Orleansu uchovávají zmražené tkáně ohrožených živočichů, které mohou být případně použity pro klonování. "Nemyslím, že by se to podařilo dříve než za nějakých deset let, ale je to naše naděje," říká Betsy Dresserová z Audubonova ústavu. "Kdoví jestli se nám jinak podaří uchovat divokou přírodu."

josef.tucek@mfdnes.cz


Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dopravní zácpy na vjezdu do Doveru, které přístav trápily loni v létě.
Brexit ochromí dopravu přes La Manche, Dover se děsí obřích kolon

Vystoupení Británie z Evropské unie ovlivní celou řadu obchodních sfér i životy obyčejných lidí. Velké problémy očekávají provozovatelé přístavu v britském...  celý článek

Barcelona: Demonstrace proti zásahu španělské policie během referendu o...
Katalánská vláda nesdělí Madridu, zda opravdu vyhlásila samostatnost

Katalánský regionální kabinet ve stanovené lhůtě neupřesní, zda vyhlásil, či nevyhlásil samostatnost autonomního Katalánska, jak požaduje španělská ústřední...  celý článek

Ruský opoziční předák Alexej Navalný otevřel v Petrohradu kancelář svého...
Evropský soud nakázal Rusku odškodnit Navalného za procesní vady

Evropský soud pro lidská práva nařídil v úterý Rusku, aby vyplatilo opozičníkovi Alexeji Navalnému a jeho bratru Olegovi přibližně 76 tisíc eur (asi dva...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.