Kašmír, neklidné území rozdělené mezi Indii a Pákistán, respektive Čínu, zažívá nepokoje. Souvisí násilnosti s nynější politickou nestabilitou v Pákistánu?
Nerad bych dával zhoršení situace do přímé souvislosti s děním v Pákistánu. Zaznamenali jsme ale zvýšenou aktivitu teroristických skupin, které operují podél hranice mezi Indií a Pákistánem drženou částí Kašmíru. Skupin, které tuto hranici přecházejí. Mohu ale říci, že se situace v Kašmíru vrací k normálu.
Jenže lidé v Kašmíru žijí jako na houpačce již desetiletí. Klid, násilí, uklidnění... Co byste jim poradil?
Jsme demokracie a ta nabízí možnost volby. V Kašmíru stejně jako celé Indii existují nezávislé soudy i média, které trestají, respektive píší o bezpráví. Pravidelně se tu konají volby. Vůle obyvatel Kašmíru je vyslyšena, což, myslím, neplatí na druhé straně hranice. Tedy v Pákistánem obsazené části Kašmíru. Co se týče dlouhodobých řešení, sjednocení Kašmíru a jeho následné začlenění do Pákistánu za možnost nepovažuji.
. Indie touží po vlivu"Zažili jsme svět ovládaný dvěma mocenskými bloky, po pádu SSSR panovala unipolarita. Nyní svět směřuje k multipolaritě." |
Vítáme, že se Pákistán vrací k demokracii. Doufáme totiž, že demokracie jej stabilizuje. Jsme připraveni se sousedy spolupracovat, jistě i v boji s náboženskými fundamentalisty, kteří jsou hrozbou regionu.
Část analytiků míní, že po Mušarafově odchodu může výrazně zesílit aktivita pákistánské tajné služby ISI. Ta údajně financovala teror a stála u zrodu afghánského radikálního hnutí Taliban.
Tato obava zřejmě pramení z našich dřívějších zjištění, podle kterých se pákistánští činitelé mohli podílet na organizaci teroristických skupin. Stejně jako na jejich akcích v Indii. O tomto problému jsme s Pákistánem několikrát hovořili na nejvyšší vládní úrovni.
Zvenčí vypadá jistá nedůvěra mezi Pákistánem a Indií překvapivě tím spíše, že obyvatelé obou zemí – dovolte zjednodušení – tolik milují kriket.
Jen pro vaši informaci: máme rádi i jiné sporty...
Opravdu?
Třeba i proto, že kriket teď není olympijský sport. Ale vážně: po mém soudu se vztahy mezi obyčejnými lidmi z obou zemí velmi zlepšily.
Svět vyhodnocuje ruské vojenské angažmá v Gruzii. Během krize Moskva vyhlásila, že skončila éra unipolárního světa, kdy prý o všem rozhodovaly jen USA.
My zastáváme koncept multipolarního světa. V minulém století jsme zažili svět ovládaný dvěma mocenskými bloky, které soutěžily i vojensky. Po pádu Sovětského svazu panovala dočasná unipolarita. Nyní svět směřuje k multipolárnímu uspořádání. Na vzestupu je Asie: Čína a Indie, dvě nejlidnatější země planety, dohromady tvoří zhruba 37 procent obyvatel planety. Nejde jen o Asii. EU, Afrika, latinskoamerický obchodní blok Mercosur. Vznik, respektive vzestup těchto celků mění rovněž světový pořádek.
Stále žádáte reformu Rady bezpečnosti OSN, k jejímž stálým členům s právem veta patří jen pět států?
Rada bezpečnosti podle nás musí respektovat situaci 21. století. V Indii žije asi 17 procent obyvatel Země, jsme největší demokracií a čtvrtou největší ekonomikou planety. Zastoupení v Radě nemá ani Afrika, kterou tvoří 54 zemí. Ani Latinská Amerika. To jsou regiony, kde většina populace žije. Vyloučení těchto lidí nepovažujeme za demokratické.
. změna pro radu bezpečnosti OSN"Rada bezpečnosti musí respektovat situaci 21. století. V Indii žije asi 17 procent obyvatel Země, jsme největší demokracií a čtvrtou největší ekonomikou planety." |
Navrhujete Radu rozšířit? O koho?
Myslíme na Brazílii, Německo, Japonsko. Jednáme o účasti některé z afrických zemí.
Indie – spolu s Čínou a Thajskem – spokojeně obchoduje s barmským režimem, který patří k nejrepresivnějším vůbec. Jak to souzní s voláním po demokracii?
Našemu regionu přejeme stabilitu, rozvoj i demokracii. V Barmě podporujeme přechod k demokracii i snahu OSN o zprostředkování dialogu s opozicí.
Tedy jinak. Co si myslíte o barmském režimu?
Nechtějte po mně rychlé soudy...
Chápu, jste diplomat.
Hlavně nejsem politický aktivista. Takto: až dosud jsme měli vojenskou diktaturu v Pákistánu, podobný režim vládl v Bangladéši. Velké problémy měl Nepál, má je Srí Lanka. Je pro nás složité vyjmout jeden kamínek z mozaiky. Indie je navíc spoluodpovědná za podporu demokracie v regionu.
Jak tedy konkrétně pomáháte demokracii v Barmě?
Jak jsem řekl, stojíme za OSN v její snaze po dialogu. Snažíme se podpořit v Barmě skupiny, které lze zařadit k zárodkům občanské společnosti. Barma je však suverénní země, nejsme její vůdci.
Svobodná společnost však v Barmě patrně nevznikne, pokud bude vládnoucí junta mít peníze na své zbraně. A finance získává od zahraničních firem, které jsou s ní ochotny spolupracovat.
Nemyslíme si, že izolace režimu je řešením. Izolace může život Barmánců ještě zhoršit. Ještě k naší podpoře demokracie: Aun Schan Su Ťij (disidentka v domácím vězení – pozn. red.) je nositelkou nejvyšší indické státní ceny.
Mohl byste vysvětlit, proč v jinak tolerantní Indii čas od času propukne krvavý střet mezi komunitami? Nyní jsme díky médiím svědky toho, jak se křesťané schovávají před hinduistickými radikály ve státě Urísa.
Po mém soudu jde spíše o sociální a, řekněme, kastovní střet. V demokracii i sekulárním státe máme nástroje k tomu, abychom proti násilí zasáhli. A každý, kdo je za vyvolání násilností odpovědný, bude pohnán před soud. Aniž bych chtěl zlehčovat tyto násilnosti, podobné krveprolití se dálo – a děje – i v jiných částech světa. Evropu nevyjímaje.
