Hillary Clintonová je momentálně na své první blízkovýchodní cestě ve funkci ministryně zahraničí. Izraelské politiky přijela ujistit, že USA budou židovský stát dál podporovat. Ale také zdůraznila, že prezident Obama trvá na mírovém řešení izraelsko-palestinského konfliktu a na vytvoření samostatného palestinského státu.
Šéfka diplomacie se v Jeruzalémě nejprve setkala s prezidentem Šimonem Peresem. Toho zná už z 90. let, kdy byla první dámou a její manžel Bill Clinton v roce 1993 podepsal spolu se zástupci Izraele a palestinské samosprávy dohody z Osla.
Za Palestince byli tehdy ve Washingtonu Jásir Arafat a nynější prezident Mahmúd Abbás, za Izrael později zavražděný premiér Jicchak Rabin a právě Šimon Peres coby ministr zahraničí.
Po dnešní schůzce s Peresem Clintonová řekla, že Washington "bude úzce spolupracovat s každou vládou, která představuje demokratickou vůli lidu Izraele". Peres zase vyjádřil přesvědčení, že v mírovém procesu s Palestinci bude pokračovat i designovaný premiér Benjamin Netanjahu. Ten je znám svým odmítavým postojem k myšlence samostatné Palestiny.
Pošleme své lidi do Sýrie
Po Peresovi měla Hillary Clintonová na programu rozhovory s ministryní zahraničí Cipi Livniovou, odcházejícím premiérem Ehudem Olmertem a zmíněným Netanjahuem.
S Livniovou se shodla, že je třeba udělat vše, aby Írán nezískal jadernou zbraň. Izraelská ministryně označila režim v Teheránu za řízený "mimořádně náboženskou ideologií, která nás chce oloupit o naše práva". "Írán není jen problém Izraele, nýbrž globální hrozba," zdůraznila.
Clintonová ještě na společné tiskové konferenci oznámila, že USA vyšlou své zástupce do Sýrie na "předběžná jednání o zlepšení vztahů mezi oběma zeměmi". "Hodláme poslat zástupce ministerstva zahraničí a Bílého domu, aby společně se Sýrií probrali některé z bilaterálních otázek," řekla Clintonová.
Podle zdrojů z Washingtonu by zmíněnými vyslanci mohli být Jeffrey Feltman, úřadující ministerský tajemník pro záležitosti Blízkého východu, a Dan Shapiro z prezidentovy rady pro národní bezpečnost.
Obama teď přehodnocuje vztahy se Sýrií, uvažuje i o vrácení amerického velvyslance do Damašku. Jeho předchůdce George Bush se Sýrií nemluvil, vinil ji z podpory radikálních skupin, jako jsou Hamas či libanonský Hizballáh. Obama chce do americké zahraniční politiky vnést více dialogu a diplomacie.
Netanjahu bude muset ubrat plyn
Syrský prezident Bašár Asad nedávno řekl, že signály z Washingtonu hodnotí jako "pozitivní", a vyzval Obamu k dialogu a obnovení diplomatických vztahů. Řekl, že Sýrie je důležitým hráčem Blízkého východu a bez její účasti není možné dosáhnout míru mezi Izraelem a Palestinci. - o výrocích syrského prezidenta čtěte zde
Barack Obama prosazuje řešení v podobě dvou států: Izraele a nezávislé Palestiny. Situaci by mu ale momentálně mohl zkomplikovat sám židovský stát. Novým premiérem se totiž nejspíš stane jestřáb tamní politiky a šéf pravice Benjamin Netanjahu.
Jeho Likud sice v nedávných předčasných volbách skončil až druhý za centristickou stranou Kadima šéfky diplomacie Livniové, ale celkově dá se spojenci dohromady většinu v parlamentu. Na rozdíl od Livniové. A tak ho prezident Peres pověřil sestavením vlády.
O volbách a sestavování vlády v Izraeli čtěte zde |
Někteří analytici soudí, že až se Netanjahu skutečně chopí moci, bude muset své tvrdé postoje poněkud zmírnit. Jinak mu totiž hrozí neshody právě s Obamovou administrativou, pro kterou je řešení konfliktu v podobě samostatného palestinského státu jednou z priorit zahraniční politiky.
