(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Chceme náhradu, vzkázali starostové obcí, jejichž území má dostat Polsko

  • 33
Dorovnat český územní dluh vůči Polsku bude ještě komplikovanější a složitější než se zdálo. České obce ležící na hranici s Polskem totiž nechtějí dát ani hektar pozemků bez kompenzace od státu. A mnohé navíc vydání pozemků odmítají úplně.

Starostové obcí, kterých se posouvání státní hranice týká, se nyní dohodli na společném postupu vůči státu.

"Je to vůbec poprvé, co se takto setkávají starostové obcí z celé česko-polské hranice. Pořád byly naše hlasy roztříštěné. Teď bude mít naše prohlášení mnohem větší váhu," řekl Miroslav Kocián, starosta Bílé Vody na Jesenicku, kde se starostové sešli.

Obce vyzvaly kompetentní ministerstva k jednání, na kterých jim chtějí předložit své požadavky.

"Přijdeme o dotace, půdu pro zemědělství i rekreaci"

Podle starosty Heřmanic na Frýdlantsku Vladimíra Stříbrného obce utrpí ztrátou pozemků velkou újmu. "Zmenšení katastru pro mnohé obce znamená nižší platby od státu až o statisíce korun ročně. To je velmi citelná částka," řekl Stříbrný.

Například starostka Bulovky, Arnoltic a Dolní Oldříše na Frýdlantsku Romana Šidlová vyčíslila za odebrání pozemků ztrátu pro obecní kasu na 300 tisíc korun ročně. "Nám chce stát vzít 32 hektarů. Zastupitelstvo jasně řeklo, že s tím nesouhlasíme," řekla Šidlová.

Podobně nesouhlasí Javorník na Jesenicku s tím, že stát ukrojí z jeho katastru 22 hektarů. "U nás nejde jen o majetkovou újmu na dotaci od státu. Pro nás je absolutně nepřijatelné, aby se vydávaly pozemky v rekreační zóně," sdělila starostka Javorníku Irena Karešová.

Starosta Heřmanic upozornil, že na pozemcích u hranic pracují zemědělci a jsou na ně navázané dotace. "Když si ty pozemky stát vezme, tak jim zasáhne do jejich podnikání. Pro mnohé zemědělce to může mít velmi nepříjemné následky," sdělil Stříbrný.

Česko dluží Polsku 368 hektarů, vytipovaných má 193

Nepříjemný spor mezi oběma zeměmi má kořeny ve druhé polovině 50. let, kdy se obě země dohodly na administrativním narovnání hranic. Hranice se sice zkrátila, ale Polsko tím přišlo o 368 hektarů, které teď požaduje zpět.

"Nyní je k navrácení vytipováno 193 hektarů pozemků, a to dohromady ve všech dotčených krajích, tedy v Libereckém, Královéhradeckém, Olomouckém a Moravskoslezském," řekla Denisa Čermáková z tiskového odboru ministerstva vnitra.

Zdůraznila, že pozemky vytipované pro vrácení Polsku jsou státní a část pořád patří Polákům. "Obce o žádné své pozemky nepřijdou, takže k žádné kompenzaci nemůže dojít. Pokud zmenšením katastru přijdou o dotace, musí újmu přesně vyčíslit. Poté bude vše otázkou dalších jednání," uvedla Čermáková.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video