Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Chceme mír, říká talibanec. Riskuje tím holý život

  15:19aktualizováno  15:19
"My všichni chceme mír. My všichni chceme složit zbraně." To jsou slova mully Mansúra, bojovníka Talibanu z afghánské provincie Helmand. Slova, která ho mohou stát život. Talibanští velitelé rozhodně nevidí rádi, když někdo vykládá západním novinářům o únavě z války. Klesající morálka v řadách povstalců by totiž mohla nahrát nepříteli. Tedy Američanům.
Taliban, Afghánistán

Taliban, Afghánistán | foto: Profimedia.cz

Mulla Mansúr není jeho pravé jméno. Dobře stavěný muž s dlouhým vousem je jedním z talibanských velitelů v provincii Helmand na jihozápadě Afghánistánu.

Sešel se s reportéry britského deníku The Times. A vykreslil jim obrázek únavy z války, z nekonečných násilností, které jen za poslední rok stály život dva tisíce civilistů. Obrázek stále rostoucího počtu místních kmenových vůdců, kteří spolu se svými lidmi touží najít cestu ven z válečného pekla.

"Místní lidé nemají rádi Taliban ani západní vojáky. Nemají dokonce rádi ani nás, místní talibance. Říkají nám: 'Jestli chcete do ráje, bojujte v poušti, bojujte v horách, ale nebojujte v našich domech.' Přeju si jen, aby v mé oblasti byl mír a bezpečí," říká mulla Mansúr.

Dohoda, která nemusí fungovat

Spojenci válčí v Afghánistánu už osmým rokem. Vtrhli tam krátce po teroristických útocích na New York a Washington z 11. září 2001. Rychle svrhli režim Talibanu, který byl v zemi u moci od roku 1996. Ale ani dnes není konec války na dohled. Ba naopak. Násilností přibývá, Taliban sílí. Alespoň zvenku to tak vypadá.

Nový americký prezident Barack Obama proto posílá do Afghánistánu dalších sedmnáct tisíc vojáků. Ke stávajícím asi 38 tisícům. A k tomu čtyři tisíce vojenských instruktorů, kteří mají cvičit tamní ozbrojené síly. - o nové Obamově strategii pro Afghánistán si přečtěte zde

Nakolik slova mully Mansúra o rozvratu v řadách Talibanu odrážejí skutečnou situaci, je těžké posoudit. Nicméně známky toho, že povstalci trpí vnitřními rozpory a že z bojů už jsou především unaveni místní lidé, sílí.

Čtěte také

Obama chce po Kongresu další peníze na Irák a Afghánistán

"Deset vesnic je připraveno mě podpořit, když uzavřu s centrální vládou dohodu, která nám přinese mír," řekl deníku The Times jeden ze zdejších kmenových vůdců. "Taliban pak na nás zaútočí. Ale my máme dost lidí i zbraní," říká k tomu Mansúr.

Místní lidé se prý děsí vyhlídky na příchod amerických posil. Bojí se, že boje ještě zesílí. Někteří poslali petici guvernérovi provincie, v níž se zavázali udržet klid výměnou za záruku, že spojenci nebudou operovat v jejich oblastech.

Jenže to může být zastírací strategie s jediným cílem: ochránit drogové dealery. Navíc v minulosti už se ukázalo, že podobné smlouvy nemusí mít dlouhou životnost. V roce 2006 odešli Britové z města Musa Kala, ležícího rovněž v provincii Helmand. Kmenoví vůdci je tenkrát na oplátku ujistili, že se postarají o to, aby město nepadlo do rukou Talibanu. Američané byli tehdy proti dohodě. Za čtyři měsíce tu Taliban převzal kontrolu.

Jsem z Talibanu, nechte mě na pokoji

O vnitřních rozporech v řadách povstalců se mluví už delší dobu. Ale nejde jen o únavu z války. Je tu také zločinnost. Podle Mansúra přibývá kriminálních činů páchaných talibanci. "Někdo pěstuje mák (kvůli opiu), vláda se ho snaží zastavit a on řekne: 'Nechte mě být, jsem talibanec.' Někdo je lupič, ale řekne: 'Nechte mě být, jsem talibanec.' Někdo někoho zabije a řekne: 'Nechte mě být, jsem talibanec,' " líčí Mansúr.

A to je podle něj něco, co rozvrací Taliban zevnitř. "Podrývá to jeho pověst, že přináší bezpečí a nezaujatou - i když brutální - spravedlnost."

Z nejistoty a rozporů uvnitř hnutí může NATO jen těžit, soudí někteří analytici. Britové a Američané veřejně prohlašují, že se chtějí soustředit na umírněné elementy uvnitř hnutí. Jak, to ještě nespecifikovali, poznamenal deník The Times. Ale každopádně jde o důležitý obrat ve strategii.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Irácké jednotky obsadily Kirkúk na severu země (16. října 2017)
Roztrpčení Kurdové se hádají kvůli ztrátě Kirkúku, rozklížil je Írán

Poté, co si iráčtí Kurdové v září zvolili nezávislost, odmítl výsledky referenda nejen Irák, ale i Turecko či Írán. Ten přitom sehrál důležitou roli i v...  celý článek

Policie stále pátrá po jednom ze strůjců pařížských útoků Salahu Abdeslamovi.
Pařížského atentátníka Abdeslama bude každý den k soudu převážet vrtulník

Salaha Abdeslama, jediného žijícího podezřelého z podílu na tragických teroristických útocích v Paříži z listopadu 2015, budou denně převážet vrtulníkem k...  celý článek

Muž hlasuje v Benátkách v referendu o větší autonomii regionu (22. října 2017).
Chceme větší autonomii na Římu, rozhodly v referendu Benátky a Lombardie

Severoitalské regiony Benátky a Lombardie se v nezávazných referendech vyslovily pro větší autonomii na centrální vládě. Podle předběžných výsledků, o nichž...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.