Ten přicestoval do Bruselu na první setkání s novým generálním tajemníkem aliance, aby ho ujistil, že Ukrajina hodlá ještě intenzivněji pokračovat ve vnitřních reformách země a i nadále prohlubovat partnerství ze státy Severoatlantické aliance.
"Cílem je právoplatné členství," prohlásil ministr zahraničí Hryščenko, který tajemníka aliance mimo jiné informoval o vnitropolitické situaci v zemi.
Aliance považuje Ukrajinu za doslova strategického partnera. Generální tajemník ujistil, že partnerství NATO s Ukrajinou lze zařadit na přední místa v žebříčku hlavních cílů aliance.
Ukrajina za několik let partnerství urazila značný kus cesty v procesu přibližování s NATO. Ukrajinské jednotky jsou součástí mírových sil NATO na Balkáně a podílí se i na boji proti terorismu. Své protichemické experty vyslala země do Kuvajtu.
Experti i představitelé NATO však upozorňují, že musí země ještě provést řadu zásadních reforem, včetně transformace ukrajinských ozbrojených sil. Ukrajina musí především zmenšit svou armádu o síle 295 tisíc vojáků, jednu z největších v Evropě a přetvořit ji v pružné jednotky schopné nasazení kdekoliv na světě.
Pověst země připravené na vstup do aliance pošramotil navíc před rokem skandál kolem údajného prodeje radarových systémů Kolčuga do Iráku. Dodnes ukrajinská strana obvinění dostatečně nevyvrátila.
Výtky má aliance i k demokratickým principům v zemi. Západní představitelé a skupiny pro lidská práva v minulosti několikrát obvinili vládu prezidenta Leonida Kučmy z korupce, zmanipulování výsledků voleb a omezování svobody tisku.
Ukrajina oznámila svůj úmysl usilovat o začlenění do Severoatlantické aliance před dvěma roky poté, co sousední Rusko, které dlouho protestovalo proti rozšiřování NATO, podepsalo s aliancí dohodu o užších vztazích.
Experti na problematiku předpokládají, že by se země mohla ucházet o členství při možné další vlně rozšiřování, tedy až po přijetí Slovenska, Slovinska, Litvy, Lotyšska, Estonska, Rumunska a Bulharska letos na jaře.
