Pětadvacetiletá Kristýna Kočí je vyjednavačkou VV mimo jiné pro oblast armády. "Je potřeba armádu restrukturalizovat a přejít k modelu specializované armády. Česká republika jako středoevropský stát obklopený zeměmi EU a NATO nepotřebuje vševojskovou armádu. Nepotřebujeme tankisty ani dělostřelce," nastínila v ČT.
KOČÍ O ARMÁDĚ"Potřebujeme armádu schopnou nasazení v poušti či v horách, schopnou působit v Íránu a podobných oblastech." |
Zároveň si představuje, že se Česká republika početně více zapojí do misí ve světě. "Potřebujeme armádu schopnou nasazení v poušti či v horách, která bude schopna působit v Íránu a podobných oblastech," zmínila Kočí.
Vyjádření Kočí zní poněkud paradoxně. Nejenže se o pozemní operaci NATO vůči Íránu v dohledné době neuvažuje, ale tahákem Věcí veřejných před volbami bylo ubrat armádě deset miliard ročně ve prospěch školství.
Námitku moderátora, jestli početnější nasazení české armády v operacích v zahraničí (to vyžaduje vojsko schopné operovat v různých druzích terénu, které se v Česku nevyskytují) nebude naopak dražší, nebyla Kočí schopna vyvrátit čísly.
Česko by se mělo podle Kristýny Kočí v budoucnu obejít třeba bez tankového praporu či dělostřelectva.
Šedivý: Specializovaná armáda nemusí být levnější
Tématem budoucnosti armády se na svém blogu na iDNES.cz zabývá i bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. "Budoucí přístup k armádě není tak jednoduchý, jak se na první pohled zdá, a nemělo by docházet k schematickým, někdy až populistickým rozhodnutím. Zničit armádu není těžké, vybudovat ji je velmi obtížné," varuje.
Jádro problémů armády ale generál vidí jinde než Kočí. "Od roku 2003 je téměř pravidlem, že neplatí téměř nic, co bylo obsaženo v různých koncepcích a reformách," posteskl si Šedivý. Upozornil také, že samotná "specializovaná armáda" není automaticky levnější než vševojsková.
ARMÁDA JE NÁRODNÍ POKLADČtěte blog exnáčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého |
"Všechny vlády se bez výjimky vyhýbaly závaznému přijetí předložených dokumentů koncepcí či reforem Ozbrojených sil ČR nebo samotné armády. Vždy došlo jen k vzetí materiálu na vědomí, což nikoho k ničemu nezavazuje (...) Jestliže mluvíme o úsporách, v zásadě zároveň za uvedených podmínek mluvíme i o vyhozených finančních prostředcích dříve vložených do zastavených projektů," dodal Šedivý.
Jeho slova se vybaví třeba při zavzpomínání na nákup nových obrněných transportérů. V roce 2003 armáda tvrdila, že jich potřebuje čtyři stovky (čtěte zde). Po letitém tenčení rozpočtu armády jich Česko potřebovalo (a pořídilo) už jen 107. Bitevníků L-159 si armáda objednala 72, většina z nich stojí v hangárech. Léta nebylo využití ani pro odminovací komplety Božena.
Mělo by Česko zrušit některé druhy jednotek a zavést specializovanou armádu?
Nákupy bez prostředníků ano, sloučení s vnitrem zatím ne
Zatímco generál žádá ujasněnou koncepci armády, než se začne řešit, jakými prostředky se požadavky na vojsko splní, Věci veřejné říkají, že je třeba hlavně umožnit armádě nakupovat techniku bez prostředníků. Ti podle nich nákupy předražují.
Od čeho už Věci veřejné naopak ustupují - přesněji, začaly po volbách říkat, že "to není na jedno volební období" - je záměr sloučit ministerstva obrany a vnitra pod ministerstvo bezpečnosti. Kočí to nyní v ČT označila za "dnešní trend ve světě".
Rozhlédnutí po Evropě ale říká, že všechny sousední země mají ministerstva obrany a vnitra oddělená (Rakousko má "ministerstvo obrany a sportu"). Oba resorty oddělují i neutrální státy jako Švýcarsko, Irsko či Finsko. Stejně tak členové NATO, jejichž geopolitické ambice a ekonomické možnosti jsou alespoň řádově srovnatelné s Českem - Portugalsko, Nizozemsko, Belgie nebo třeba Dánsko.
