Lucie Talmanová chce být senátorkou, Kutnohorsko není jednotné. (Ilustrační foto)

Lucie Talmanová chce být senátorkou, Kutnohorsko není jednotné. (Ilustrační foto) | foto: David Neff, MAFRA

Chce tu kandidovat, ale jezdí sem jen na chatu, vyčítají Talmanové

  • 134
Místopředsedkyně Sněmovny Lucie Talmanová chce do Senátu za Kutnohorsko. Ne všichni tamní členové strany to však podporují. Čáslavská ODS už má dokonce svého kandidáta.

Lucie Talmanová se podle informací MF DNES už byla představit na nedávném jednání oblastní rady. Tu tvoří jedenáct členů a jejich podporu má podle středočeského poslance a šéfa oblastního sdružení Pavla Bohatce zajištěnou. To však nestačí.

Proč za Kutnohorsko?

Spekuluje se o tom, že místopředsedkyně Sněmovny Lucie Talmanová by v Praze ve volbách do Senátu neuspěla. Volit budou lidé v Praze 6, 10 a 11.
Přinejmenším ve dvou z těchto obvodů se dá čekat, že by Topolánkova partnerka podporu nezískala, jsou "probémovské".

Talmanová totiž musí projít tajným hlasováním během stranických primárek a porazit v nich minimálně jednoho soupeře. Čáslavská ODS totiž postaví svého kandidáta. 

Do souboje s Talmanovou se chystá čáslavský zastupitel Miroslav Richter. "Favoritkou je Talmanová, ale my mu věříme. Mirek je bývalý federální poslanec a zná místní poměry. Chápu snahu kutnohorské ODS přivést někoho známého, proto Talmanová, ale kdo ví, třeba zrovna náš kandidát vyhraje," prohlásil předseda místního sdružení ODS v Čáslavi Zbyšek Valcha. Dodal, že se ve stranických kuloárech hovoří i o třetím kandidátovi, ale zatím jde jen o fámu.

Kandidaturu nabídl Talmanové Pavel Bohatec. "Podporuju ji. Je místopředsedkyní Poslanecké sněmovny, což je ústavní funkce,“ vysvětlil.

Bohatec nechce hovořit o tom, zda má Talmanová vítězství v kapse. "Nebudu mluvit za ostatní členy," zdůraznil. V tajném hlasování, které se uskuteční v únoru, budou o nominaci rozhodovat všichni členové oblastního sdružení ODS na Kutnohorsku a v části Havlíčkobrodska.

Kutnohorsko je neklidné

Po dlouhé roky tam senátní volby vyhrávala levice. Pak ale čáslavská ODS navrhla exministra životního prostředí Bedřicha Moldana a ODS vyhrála. Tatáž čáslavská ODS teď nechce Talmanovou a posílá do souboje s ní místního politika.

"Jezdí k nám jen na chatu"

Útěchvosty, malou historickou obec na Kutnohorsku, kde žije jen necelých dvacet stálých obyvatel, jen málokdo v Česku zná. Vesnička má však zvláštnost: právě tam mají chatu rodiče Lucie Talmanové. Na chatu Lucie Talmanová jezdí často, ale veřejně se při rekreačních pobytech neprojevuje.

Lidé v okolí však věří, že mít takovou senátorku by mohlo být pro obce užitečné. "Třeba by nám pomohla, když tu má chatu, i když my spíš chodíme za poslanci, když potřebujeme pomoc," podotkla Eva Mottlová, starostka Podvek, pod něž Útěchvosty spadají. Hned však dodává, že se s ní nikdy osobně nesetkala.

Senátorem by měl být někdo, kdo v kraji bydlí?

Starostové tamních obcí jsou rozdělení. Někteří výběr Talmanové schvalují, protože jde o mediálně známou tvář. Jiní poukazují na to, že až na chatu nemá s regionem nic společného a jako pražská politička nemůže jeho problémy znát.

"Z pozice nezávislého starosty se k tomu nemohu vyjadřovat, ale jako voliče mě zajímá ten, kdo tady žije dlouhodobě. Nevím, do jaké míry stačí, aby měl tady chatu. Když vezmu například pana poslance Bohatce, tak je určitě velkým plusem, že v regionu bydlí. Zná problematiku," řekl starosta Ratají nad Sázavou Luboš Kubát.

Lucie Talmanová

Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny (42) upoutala větší zájem veřejnosti až v okamžiku, kdy se stala partnerkou Mirka Topolánka a porodila mu syna Nicolase. Už v té době za sebou měla dráhu úspěšné političky a dlouholeté členky ODS.
Vystudovala Fakultu technologie paliv a vody na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. V roce 1990 získala titul inženýrky. Po studiích pracovala čtyři roky v akciové společnosti Aquatest jako laboratorní specialistka v oboru radiologie.
Členkou ODS je od roku 1991. Od roku 1998 působila jako radní Prahy 1, později jako místostarostka. O vstup do vysoké politiky se pokoušela již v parlamentních volbách v roce 1992, kdy za ODS kandidovala neúspěšně do České národní rady. Ve Sněmovně zasedá od roku 1998 a zabývá se zejména zdravotnictvím. Místopředsedkyní Sněmovny se stala v roce 2006 ve svých osmatřiceti letech.

Naproti tomu starosta Zbraslavic Ondřej Havlovic Talmanovou hájí. "Paní Talmanová je asi dobrá kandidátka, protože je mediálně známá. A Senát je podle mě instituce, která nám starostům stejně v ničem nepomůže. Nikdy jsme si ho nepřáli, státní pokladnu to stojí jen peníze," prohlásil.

Už na první pohled se dvaačtyřicetiletá poslankyně od obyvatel Útěchvost liší. V obci, o níž první písemná zpráva pochází už z 15. století a která se od roku 1930 chlubí místním vodovodem, žijí převážně starší lidé.

I současný senátor Moldan žije v Praze

Na to, zda by senátor měl kandidovat za obvod, kde žije, panují rozdílné názory. Jenže právě na Kutnohorsku se stalo téměř pravidlem, že senátoři – na rozdíl od poslanců – bývají odjinud.

Za jistý nedostatek to dokonce považuje i současný kutnohorský senátor Bedřich Moldan, kterého má Talmanová nahradit. I on žije v Praze. Nemusí to prý nutně znamenat, že k regionu nemá žádný vztah.

"Kutnou Horu zná každý a každý tam aspoň jednou v životě byl, ale já mám z Kutnohorska nejraději Kácov. Řadu let jsem měl s Kutnohorskem kontakty, pracoval jsem v Geologickém ústavu a úzce jsme spolupracovali s Ústavem nerostných surovin, který sídlil v Kutné Hoře," připomněl Moldan.

Sama Talmanová na otázku, jaký je její vztah ke Kutnohorsku, včera MF DNES neodpověděla. Její asistentka ji omluvila s tím, že ji bolí ploténka.

Moldan, který míří z ODS do TOP 09, už za Kutnohorsko kandidovat nechce. Možnou souvislost s Talmanovou popřel. "Nejsou v tom žádné osobní ani politické důvody," řekl. Vysvětlil to tím, že má oproti ODS lehce odlišné názory na některá environmentální témata.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video