Většina uprchlíků pochází z chudinských čtvrtí, které strhly sesuvy půdy způsobené vytrvalými dešti, a rozlehlých pobřežních oblastí zaplavených rozlitými řekami.
Do čela záchranných operací se postavil sám prezident jihoamerické země Hugo Chávez. Brodil se vodou, jezdil v terénním autě, mluvil k rozezleným lidem přes megafon.
Armádě nařídil, aby ze státní moci zabrala některé hotely. Ve 43 hotelech a hostincích je nyní ubytováno zhruba dvanáct set lidí z nejhůře postižených oblastí podél pobřeží.
Obyvatelkou jednoho z pětihvězdičkových hotelů na karibském pobřeží se stala i matka dvou dětí Mariella Bandresová. "Nikdy jsem si neuměla představit, že bych vešla do některého z nich. Chovají se k nám moc hezky," řekla Bandresová, která až do minulého víkendu nikdy nevkročila do hotelu.
Uprchlíci se ubytovali i v prezidentském paláci
Majitelé hotelů jsou nervózní, že hotely už nikdy nedostanou zpátky navzdory Chávezovu ujišťování, že účty budou uhrazeny a oběti povodní se přesunou do běžných domů. V roce 1999 se Chávezova vláda stala terčem kritiky za pomalou reakci na záplavy, které zabily až sedm tisíc lidí.
Nyní se Chávez rozhodl stejnou chybu nezopakovat. Nařídil kasárnám, ministerstvům i nákupním střediskům, aby uvolnily prostory pro obyvatele postižené záplavami. Sám šel příkladem a do prezidentského paláce Miraflores nechal nastěhovat 25 rodin.
Podle kritiků ale záplavy jen v plné nahotě ukazují krach Chávezovy politiky "socialismu 21. století". Nedostatek bytů každý rok narůstá o 200 tisíc jednotek. Chávez tak prý obětem povodní nabízí jen krátkodobé vycpávky namísto skutečného řešení.
Deště a záplavy ve Venezuele začaly už v říjnu a podle analytiků budou mít dopad i na ekonomiku země. Experti připomínají, že ceny už za posledních dvanáct měsíců stouply o 27 procent. O vylepšení hrubého domácího produktu by se podle nich mohl postarat jen očekávaný nárůst výstavby domů.
