Pro malé obce, poblíž kterých se většina chatových oblastí nachází, se tak chataři stále více stávají danajským darem. Jedním z příkladů, jak se podařilo změnit útulný přírodní kout ve smetiště, je les na okraji Rantířova, nedaleko přírodní rezervace Zaječí skok. Vchod do někdejší štoly - pozůstatku středověké těžby stříbra - zde rychle mizí pod nánosem odpadků. "Je to černá skládka, kterou vyloženě museli vyprodukovat chataři. Najdete tam plastové lahve, železný šrot, staré kbelíky, ledničky, pračky... Při sběrném dni v Rantířově se toho zdejší lidé mohou zbavit přímo do přistavených kontejnerů, takže od místních to nepochybně nemůže být," konstatuje starostka Rantířova Renata Menšíková.
Nejde zdaleka o problém jen Rantířova, ale všech obcí v podobné situaci. "Je to věc myšlení lidí: někteří si odpadky z chaty odvezou domů a tam je vyhodí do své popelnice, jiní je vyvezou za obec a tam vyhodí z auta do nejbližší škarpy," protestuje proti bezohlednosti chatařů Menšíková.
Obce i úřady jsou však v tažení proti pohodlnosti těch, kteří se neváhají zbavit svých odpadků kdekoli, v nelehké pozici. "Když je nechytíte za ruku, jak to tam vezou, tak není žádná šance k postihu," lituje Menšíková. Podle nyní platného zákona o odpadech mohou obce přijmout vyhlášku, podle níž jsou majitelé chat a rekreačních objektů povinni zaplatit obcím přesně stanovenou částku - tu potom obce zpětně formou čerpání ze zvláštních ekologických fondů použijí na likvidaci skládek, nebo mohou do chatových oblastí preventivně umístit kontejnery na odpad.
Ty si v některých chatových oblastech mohou rekreanti od obce také koupit a používají je pak stejně jako ve svém bydlišti. "Mají je tam přes celé léto a pak jim je vyvezeme. Ale zdaleka takoví nejsou všichni, ne každý o to má zájem," řekla Menšíková. Ohleduplnost chatařů se však spíš zhoršuje s tím, jak se zvyšuje množství komunálního odpadu ve společnosti. "Většina trvanlivých potravin je dnes balena a zároveň ceny za likvidaci odpadu rostou. Spousta lidí se raději jejich placení jakkoli vyhne," řekla Alena Pazderková z referátu životního prostředí okresního úřadu v Pelhřimově.
Stejně jako stará štola u Rantířova trpí i pozůstatky po středověké těžbě v Jihlavě-Bedřichově na místě Pfaffenhofský couk či podobná lokalita u chatové oblasti Okrouhlík u Pístova, které taktéž mizí pod horami odpadků. "Je to dáno výchovou, těžko se s tím vyrovnáváme. Lidi prostě nechápou, oč se jedná, neví, že jde o pozůstatek unikátního historického díla. Pro ně je to prostě odpadní jáma. Chápu, že s odpadem jsou problémy, ale zbavovat se jej tímto způsobem je barbarství," míní historik jihlavského Muzea Vysočiny Zdeněk Jaroš.
