Chátamí dal najevo úmysl kandidovat na prezidenta již ve středu, když na mítinku se svými stoupenci ujistil, že "splní sliby dané íránskému lidu a oznámí ochotu kandidovat navzdory svému osobnímu přání".
"Oznamuji, že budu kandidovat v prezidentských volbách," prohlásil dnes Chátamí po skončení schůze sdružení, do jehož činnosti jsou zapojeni íránští duchovní umírněného a reformního směru. Chátamí je jedním z vůdců tohoto hnutí a prezidentský úřad zastával do roku 2005.
Kandidáti jsou tak už tři - kromě současného prezidenta a exprezidenta také další reformátor a bývalý předseda parlamentu Mahdí Karrúbí.
Období 1997 až 2005, kdy Chátamí vykonával prezidentský úřad, bylo charakterizováno zlepšením vztahů Íránu se Západem, za Ahmadínežáda se naopak tyto vztahy neustále zhoršují.
Íránská opozice i některé domácí sdělovací prostředky kritizují nynějšího prezidenta kvůli jeho hospodářské politice, která je podle nich příčinou prudce rostoucí inflace v zemi. Proreformní politici zase obviňují Ahamdínežáda, že jeho nesmlouvavé výroky na adresu Západu vedou Írán do izolace.
Vztahy Íránu a Západu jsou v současné době velmi napjaté kvůli jadernému programu Teheránu. Spojené státy a další země podezřívají Írán z toho, že se snaží vyvinout vlastní jaderné zbraně, Teherán to ale rozhodně odmítá.
Nový americký prezident Barack Obama označil snahy Teheránu za hrozbu, zároveň ale nabídl íránskému vedení dialog.
V posledních dnech prohloubila obavy Západu z íránských zbrojních ambicí zpráva, že Teherán vyslal do kosmu satelit vlastní výroby a že tuto družici vynesla na oběžnou dráhu íránská raketa. Podle západních zemí by právě tuto technologii mohl Írán zneužít i pro vyslání balistických střel proti svým protivníkům. - více o vyslání satelitu čtěte zde
