Součástí strategie Ruska je podle Romancova vyvolávání zmatků vůči aktérům v Evropě, případně v oblasti Zakavkazska. Hovořil o tom nedávno v rozhovoru pro iDNES.cz. Rusko podle něj podnítí "permanentní vyvolávání nepokojů v citlivých oblastech, přičemž v Evropě se to primárně týká východní Ukrajiny a částečně Moldavska, respektive těch dvou specifických regionů, což je Podněstří a Gagauzie" (celý rozhovor najdete zde).
On-line rozhovorOdpovědi Michaela Romancova čtěte zde |
"Prezident Janukovyč ze své země uprchl, proč tak učinil netuším. On tvrdí, že mu šlo o život, ale žádný důkaz v tomto ohledu nebyl předložen. Útěkem se dle mého názoru zcela zdelegitimizoval. Tato situace by legitimitu nového prezidenta neměla nijak ovlivnit, samozřejmě až na postoj Ruska," odpověděl Romancov na dotaz týkající se uprchlého prezidenta a legitimity nové hlavy státu, která vzejde z voleb.
Michael Romancov
|
Kritický byl Romancov i k předchozím vládám Ukrajiny. Na dotaz, týkající se éry prezidenta Juščenka a premiérky Tymošenkové, odvětil takto: "Naprosto souhlasím s tím, že předchozí politické garnitury Ukrajiny si zasloužily či zasluhují kritiku."
Otázku zabývající se rozdílem v míře korupce v Rusku za prezidenta Jelcina a nyní pak převedl na možnost o korupci referovat.
"Pokud jde o Jelcina a Putina a rozdílnou míru korupce, tak bohužel musím konstatovat, že za Jelcina byla korupce viditelná, zatímco teď ji většina Rusů nevidí. Nejde o to, že by oslepli, či vidět nechtěli, ale za Jelcina v Rusku existovala otevřená média, zatímco teď ne," napsal s ohledem na přísný státní dohled nad ruskými médii.
Co se teď s Ukrajinou stane? Romancov upozorňuje, že předpovídat na poli sociálních věd je nemožné a lze prezentovat jen osobní pohled.
Sám přidal ten svůj: "Nejlepší možný výsledek je ukončení násilí, obnovení celonárodního politického dialogu, provedení regulérních voleb a postupná a klopotná demokratizace. Zároveň Ukrajina získá zásadní podporu od EU a dalších, že Krym je nezákonně okupovaným či odtrženým územím. Pravděpodobný scénář je postupné utlumení násilí, provedení voleb, které východ Ukrajiny a Rusko neuznají. V důsledku toho tu stále bude "pololegitimní" vláda a Rusko bude situace i nadále využívat ve svůj prospěch: prostřednictvím destabilizované Ukrajiny destabilizovat zbytek postsovětského prostoru s možností přelivu do EU," uvedl Romancov.
Separatisté na východě Ukrajiny nemají takovou podporu Moskvy, jakou měli jejich předchůdci na Krymu. Ruský prezident Vladimir Putin například žádal separatisty v Luhanské a Doněcké oblasti, aby odložili svá "referenda" o nezávislosti (nestalo se tak, hlasovalo se bez přítomnosti mezinárodních pozorovatelů a podle dostupných informací za neregulérních podmínek).
Na stranu Kyjeva se také přidali někteří vlivní oligarchové (o jejich vlivu v Mariupolu čtěte zde, o situaci v Dněpropetrovsku zde).
