Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Janukovyč ztratil legitimitu útěkem, míní politický geograf Romancov

  4:00aktualizováno  13:54
Během rusko-ukrajinské krize se Michael Romancov v Česku stal jedním z nejcitovanějších odborníků v problematice politické geografie a geopolitiky. Nyní odpovídal na dotazy čtenářů iDNES.cz. Zmínil například, že Viktor Janukovyč podle něj ztratil útěkem ze země legitimitu.

Politický geograf a vysokoškolský pedagog Michael Romancov | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Součástí strategie Ruska je podle Romancova vyvolávání zmatků vůči aktérům v Evropě, případně v oblasti Zakavkazska. Hovořil o tom nedávno v rozhovoru pro iDNES.cz. Rusko podle něj podnítí "permanentní vyvolávání nepokojů v citlivých oblastech, přičemž v Evropě se to primárně týká východní Ukrajiny a částečně Moldavska, respektive těch dvou specifických regionů, což je Podněstří a Gagauzie" (celý rozhovor najdete zde).

On-line rozhovor

Odpovědi Michaela Romancova čtěte zde

"Prezident Janukovyč ze své země uprchl, proč tak učinil netuším. On tvrdí, že mu šlo o život, ale žádný důkaz v tomto ohledu nebyl předložen. Útěkem se dle mého názoru zcela zdelegitimizoval. Tato situace by legitimitu nového prezidenta neměla nijak ovlivnit, samozřejmě až na postoj Ruska," odpověděl Romancov na dotaz týkající se uprchlého prezidenta a legitimity nové hlavy státu, která vzejde z voleb.

Michael Romancov

Politický geograf a vysokoškolský pedagog Michael Romancov
  • zabývá se politickou geografií, geopolitikou a Ruskem
  • získal titul Ph.D. na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
  • přednáší na UK a na Metropolitní univerzitě v Praze

Kritický byl Romancov i k předchozím vládám Ukrajiny. Na dotaz, týkající se éry prezidenta Juščenka a premiérky Tymošenkové, odvětil takto: "Naprosto souhlasím s tím, že předchozí politické garnitury Ukrajiny si zasloužily či zasluhují kritiku."

Otázku zabývající se rozdílem v míře korupce v Rusku za prezidenta Jelcina a nyní pak převedl na možnost o korupci referovat.

"Pokud jde o Jelcina a Putina a rozdílnou míru korupce, tak bohužel musím konstatovat, že za Jelcina byla korupce viditelná, zatímco teď ji většina Rusů nevidí. Nejde o to, že by oslepli, či vidět nechtěli, ale za Jelcina v Rusku existovala otevřená média, zatímco teď ne," napsal s ohledem na přísný státní dohled nad ruskými médii.

Co se teď s Ukrajinou stane? Romancov upozorňuje, že předpovídat na poli sociálních věd je nemožné a lze prezentovat jen osobní pohled.

Sám přidal ten svůj: "Nejlepší možný výsledek je ukončení násilí, obnovení celonárodního politického dialogu, provedení regulérních voleb a postupná a klopotná demokratizace. Zároveň Ukrajina získá zásadní podporu od EU a dalších, že Krym je nezákonně okupovaným či odtrženým územím. Pravděpodobný scénář je postupné utlumení násilí, provedení voleb, které východ Ukrajiny a Rusko neuznají. V důsledku toho tu stále bude "pololegitimní" vláda a Rusko bude situace i nadále využívat ve svůj prospěch: prostřednictvím destabilizované Ukrajiny destabilizovat zbytek postsovětského prostoru s možností přelivu do EU," uvedl Romancov.

Separatisté na východě Ukrajiny nemají takovou podporu Moskvy, jakou měli jejich předchůdci na Krymu. Ruský prezident Vladimir Putin například žádal separatisty v Luhanské a Doněcké oblasti, aby odložili svá "referenda" o nezávislosti (nestalo se tak, hlasovalo se bez přítomnosti mezinárodních pozorovatelů a podle dostupných informací za neregulérních podmínek).

Na stranu Kyjeva se také přidali někteří vlivní oligarchové (o jejich vlivu v Mariupolu čtěte zde, o situaci v Dněpropetrovsku zde).

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.