Žlutá obálka týdeníku ukazuje dvě oběti barcelonského atentátu v kaluži krve a za nimi ujíždějící bílou dodávku. Právě tou Júnis abú Jakúb (Younes Abouyaaqoub) na populární promenádě La Rambla zabil třináct lidí (o útoku v Barceloně se dočtete více zde).
Kromě toho je však na obálce i ironicky míněný nápis „Islám, náboženství míru. Věčného míru!“. Právě to, že je islám mírumilovná víra, totiž vždy zmiňují muslimové poté, co někde ve světě zaútočí radikální islamisté. Sarkasticky však větu často říkají i odpůrci islámu a Charlie Hebdo tak obálkou dělá to samé - spojují 1,5 miliardy muslimů po celém světě s krvavými činy atentátníků.
A to je to, co karikaturistům nyní vyčítají kritici. Bývalý francouzský ministr zemědělství Stéphane Le Foll považuje chování týdeníku za extrémně nebezpečné. „Když jste novinář, musíte zachovávat zdrženlivost, protože tyto asociace pak mohou používat i další lidé,“ varoval podle serveru France24.
Obálka středečního vydání týdeníku Charlie Hebdo:
Vlnu rozporuplných reakcí obálka vzbudila na sociálních sítích ještě před tím, než časopis vyšel. Lidé ji sdíleli už v úterý s očekáváním, že ještě vyvolá problémy. „Ještě bude kravál,“ napsal například na Twitteru uživatel Damien Rieu.
A měl pravdu. Jistá Isabelle podle francouzského listu Le Parisien napsala: „Jsem katolička a jsem šokovaná! Tyto bandy bez mozku přece nemají nic společného s islámem a Koránem!“
Další uživatel Twitteru s přezdívkou Bonjour Tristesse pak dodal, že Charlie Hebdo si nikdy nenechá ujít příležitost posmívat se „99,99999999999999999999999 procenta muslimů, kteří žádné atentáty nepáchají“. Častými výrazy v komentáři byly islamofobie a rasismus.
„Zítřejší obálka Charlie Hebdo o atentátu, který se dotkl Turků, Alžířanů, Egypťanů, zkrátka muslimů. Bez komentáře,“ napsal na Twitteru také Salem Rami. „Upravil jsem nový Charlie Hebdo. Doufám, že mě zaměstnají,“ napsal pak jistý Rakidd, který nápis na původní obálce přepsal na „Daeš, nenávistná sekta“ (Daeš = výraz pro Islámský stát v arabském světě, pozn. red.).
„Kvůli umírněným muslimům se vyhýbají těžkým otázkám“
„Pro Charlie Hebdo muslim očividně nemůže být obětí Daeše. Vzpomínka na Ahmeda, redakce už zapomněla,“ poznamenala také Karima B., čímž připomněla muslimského policistu Ahmeda Merabeta, který při útocích na redakci týdeníku v lednu 2015 také zemřel.
Další ovšem připomínají, že karikaturisté pouze využívají svobody slova, kterou by neměl narušovat příznivce žádné víry, myšlenky nebo ideologie.
Karikaturista a editor týdeníku Laurent „Riss“ Sourisseau obálku v editorialu obhajuje s tím, že experti a tvůrci různých politik se vyhýbají těžkým otázkám s ohledem na umírněné, zákonů dbalé muslimy. „Debaty a otázky o roli náboženství, a obzvláště islámu, se u těchto útoků úplně vytratily,“ napsal Sourisseau.
Obálka nebyla jediná, kterou se týdeník k útoku v Barceloně vyjádřil. Ještě před středečním vydáním nového čísla na svém Facebooku zveřejnil karikaturu zoufalého španělského toreadora, za kterým stojí nabouraná bílá dodávka. Doprovází ji slova „Barcelona: bezpečnost zpochybněna“.
Prorok Mohamed, Merkelová i oběti zemětřesení
Chérif a Said Kouachiovi zabili v redakci satirického časopisu 7. ledna 2015 dvanáct lidí včetně šéfeditora Stéphana Charbonniera, který předtím čelil několika výhrůžkám smrti a byl pod policejní ochranou (vše o útoku najdete zde).
Týden po atentátu vyšlo číslo s plačícím prorokem Mohamedem a solidárním mottem „je suis Charlie“ (jsem Charlie). I tato zelená obálka s Prorokem naštvala muslimy po celém světě (více zde). Motto se s obměnami ujalo po celém světě jako vyjádření solidarity s oběťmi aktuálního teroristického útoku.
Po atentátu se přeživší kreslíři potýkali se strachem, redakci také narušily konflikty, spory o peníze a několik redaktorů následně dalo výpověď (více zde). Rok od útoku se však list oklepal a vydal výroční číslo, ve kterém si znovu utahoval z náboženství. Na obálce byl zobrazený Bůh ozbrojený jako terorista (psali jsme zde).
Charlie Hebdo si od počátku zakládá na tom, že si dělá legraci ze všeho a ze všech - křesťanů, židů i muslimů.
V roce 2006 týdeník zveřejnil karikatury Mohameda, které se předtím poprvé objevily na stránkách dánského deníku Jyllands-Posten (o něm více zde). Do Proroka a islámu se opřel také třeba v roce 2011, kdy vyšel pod názvem Charia Hebdo a poukazoval tak na islámské právo šaría. O rok později otiskl další karikatury, přičemž na některých z nich byl Prorok nahý.
Ale nejde jen o náboženství, terčem se stal Barack Obama, Donald Trump i Angela Merkelová. V poslední době pobouření vyvolaly například karikatury přirovnávající oběti zemětřesení v Itálii k lasagním (více zde) nebo portrét utonulého syrského chlapce Ajlana, o kterém časopis v nadsázce tvrdil, že kdyby neumřel, mohl z něj vyrůst jeden z agresorů, kteří stojí za silvestrovskými útoky v Kolíně nad Rýnem (více zde).
Vydání čísla Charlie Hebdo rok po útoku (6.1. 2016):
6. ledna 2016 |