Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Padlý diktátor dostal u soudu padesát let za zvěrstva v Sieře Leone

  11:38aktualizováno  11:38
Zvláštní tribunál pro Sierru Leone poslal na 50 let do vězení liberijského exprezidenta Charlese Taylora. Už v dubnu ho shledal vinným z napomáhání na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti spáchaných za občanské války v sousední Sieře Leone v letech 1991-2002.

Charles Taylor u Zvláštního soudu pro Sierru Leone v Haagu (16. května 2012) | foto: Reuters

Taylor je od norimberského procesu první bývalou hlavou státu odsouzenou před mezinárodním tribunálem. Naposledy si verdikt vyslechl Karl Dönitz, německý námořní důstojník, který byl krátce po sebevraždě Adolfa Hitlera říšským prezidentem. U norimberského procesu dostal deset let.

Pro Taylora žádala obžaloba 80 let vězení. Jeho obhájci naopak chtěli, aby mu soud uložil trest, který by mu poskytl nějakou naději na propuštění před tím, než zemře. Osmdesát let nakonec soud shledal přehnaným, protože Taylor podle něj "pouze" napomáhal k válečným zločinům, nepodílel se prý na nich přímo.

Válka v Sieře Leone

Začala v březnu 1991 útoky povstalců z NPFL vedené Charlesem Taylorem a útoky povstalců z Jednotné revoluční fronty (RUF) ve snaze svrhnout režim prezidenta Josepha Momoha. Povstalci z RUF ovládli velká území na východě a jihu země bohaté na diamanty. Prezident Momoh byl svržen při vojenském převratu v roce 1992. Konflikt ale skončil až s mírovou dohodou a vítězstvím vládních sil v roce 2002. Během války zemřely desetitisíce lidí, odhady se pohybují od 50 tisíc až do 120 tisíc.

Členové jednotek RUF (Revolutionary United Front) na archivním snímku z června...
Čtrnáctiletá Maria Tukamara, matka pětiměsíčního syna Abdula, ukazuje protézy...

Zvláštní tribunál pro Sierru Leone vznikl na základě dohody mezi OSN a sierraleonskou vládou v roce 2002 a sídlí ve sierraleonské metropoli Freetownu. Tresty od 15 do 52 let vězení vynesl nad osmi lidmi odsouzenými za zločiny proti lidskosti a válečné zločiny. Proces s Taylorem se z bezpečnostních důvodů koná v Haagu.

Zdroj: ČTK

Na druhou stranu ale označil exdiktátora jako výjimečný případ oproti ostatním odsouzeným u Zvláštního tribunálu pro Sierru Leone. "Speciální statut pana Taylora coby hlavy státu ho staví do jiné kategorie," prohlásil předsedající soudce Richard Lussick. Tribunál také nevěří, že existuje šance na nápravu válečného zločince, který během procesu neprojevil skutečnou lítost, ani se za zločiny neomluvil.

Na svobodu už zřejmě nevyjde

Nad liberijským exprezidentem proto vynesl padesátiletý trest. Čtyřiašedesátiletý Taylor tak už na svobodu pravděpodobně nikdy nevyjde.

Taylor si svůj trest odpyká v britském vězení. Jeho obhájci se nicméně hodlají proti verdiktu odvolat, což bude zřejmě znamenat, že v haagské věznici stráví ještě přinejmenším několik měsíců, podotkla agentura AP.

Bývalý africký diktátor, kterému někdy jeho odpůrci přezdívají Strýček Charlie nebo Řezník z Monrovie, stál v čele Libérie v letech 1997-2003. Během občanské války v sousední Sieře Leone v letech 1991 až 2002 podporoval temní povstalce z Jednotné revoluční fronty (RUF) výměnou za diamanty, z nichž pak měl financovat válku v Libérii.

Uřezané ruce, rozřezané ženy... výsledek řádění povstalců

Jeho jednotky navíc bojovaly po boku RUF, které se během konfliktu dopustily nesčetného množství zvěrstev. Samotný Taylor během války na území sousední země nevkročil, jeho muži ale mrzačili obyvatele, znásilňovali ženy a dopouštěli se kanibalismu. Lidem řezali končetiny a rozřezávali těhotné ženy, aby rozhodli sázky o tom, jaké pohlaví mají jejich nenarozené dětí, popsal soudce.

Galerie vůdců s krví na rukou

Aneb přehled válečných zločinců

Válka v Sieře Leone si vyžádala desetitisíce mrtvých. Taylor vinu vždy popíral, nedávno obvinil tribunál z kupování svědků a označil se za oběť politické intriky Západu zinscenované Spojenými státy.

Charlese Taylora vynesla k moci první občanská válka v Libérii, která stála život 150 tisíc lidí. Skončila vítězstvím jeho povstalecké Národní vlastenecké fronty Libérie (NPFL). Taylor se usadil v prezidentském paláci v roce 1997, o dva roky později ale vypukl druhý občanský konflikt, který ho v roce 2003 smetl.

Zvítězili v něm opět povstalci a Taylor uprchl do exilu v Nigérii, kde ho o tři roky později zatknul Interpol kvůli válečným zločinům a zločinům proti lidskosti v Sieře Leone, kterých se Taylorovi muži dopouštěli právě během první liberijské občanské války a také během jeho prezidentování.

Libérie (červená), Sierra Leone (žlutá)

Libérie (červená), Sierra Leone (žlutá)







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Soud poslal brazilského magnáta Marcelo Odebrechta na 19 let do vězení....
Brazilský magnát si ochočil celý kontinent, uplácel prezidenty i guerillu

Před více než rokem soud poslal brazilského magnáta Marcelo Odebrechta na 19 let do vězení. Vyšetřování největšího korupčního skandálu Jižní Ameriky však stále...  celý článek

Desítky vozidel se za sebou nahromadilo po záplavách na Krymu
VIDEO: Auta se po záplavách na Krymu naskládala za sebou jako domino

Páteční prudké deště způsobily na poloostrově Krym záplavy. Jedním z následků velké vody a bahna bylo i odvlečení asi padesátky aut, která se následně za sebou...  celý článek

STŘEDOVĚK V SYDNEY. Středověcí „rytíři“ Luke Binks a Andrew McKinno pózují...
TÝDEN OBRAZEM: Prasečí koupel, moře bicyklů a středověk v Sydney

V australském Sydney se pořádal turnaj šermířů, Indové slavili výročí vyhlášení nezávislosti a v Londýně si to mezi sebou rozdaly wrestlerky. I tento týden vám...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.