Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Charakter současného světa je epidemický. Podle toho se musíme zařídit

  8:28aktualizováno  8:28
Hlavní obavy lidstva dnes nevyvolávají ani tak konkrétní zla jako spíš neurčité hrozby. Neznepokojují nás viditelná nebezpečí, ale nejasná rizika, která mohou udeřit, když je nejméně čekáme – a proti nimž jsme nedostatečně chráněni. Samozřejmě že existují konkrétní, rozpoznatelná nebezpečí, ale největší starosti nám svou nevyzpytatelnou povahou působí například terorismus. Nejznepokojivější na současné ekonomice je její volatilita – jinými slovy neschopnost našich institucí ochránit nás před extrémní finanční nejistotou.

Zuzana Kytlicová prodává slovenské okurky na tržnici ve Zlíně. (30. května 2011) | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Obecně platí, že velká část našeho neklidu pramení z toho, že jsme vystaveni hrozbám, které máme jen zčásti pod kontrolou. Naši předkové žili v nebezpečnějším, ale méně riskantním prostředí. Snášeli jistou míru chudoby, která by dnes byla pro lidi ve vyspělých zemích neúnosná, kdežto my jsme vystaveni rizikům, jejichž podstata, i pro nás těžko pochopitelná, by pro ně byla doslova nepředstavitelná.

Bakterie Enterohemoragické Escherichie coli (EHEC)

Bakterie Enterohemoragické Escherichie coli (EHEC)

Sdílená křehkost

Jelikož vzájemná provázanost bezprecedentním způsobem vydává všanc každého kdekoli na světě, velkou výzvou pro lidstvo je řízení globálních rizik. Vezměme si změnu klimatu, rizika jaderné energetiky a šíření jaderných zbraní, hrozby teroristů (kvalitativně odlišné od nebezpečí konvenční války), nepřímé důsledky politické nestability, ekonomické dopady finančních krizí, epidemie (jejichž rizika sílí s větší mobilitou a volným obchodem) a náhlé záchvaty paniky vyvolané médii, jako byla třeba nedávná okurková krize v Evropě.

Všechny tyto jevy tvoří součást odvrácené tváře globalizovaného světa: znečištění, nákazy, nestabilita, vzájemná propojenost, turbulence, sdílená křehkost, celosvětové důsledky a přílišná zranitelnost okolními vlivy. V tomto ohledu lze hovořit o „epidemickém charakteru“ našeho současného světa.

Útok na newyorská dvojčata WTC. (11. září 2001)

Útok na newyorská dvojčata WTC. (11. září 2001)

Vzájemná provázanost je ve skutečnosti vzájemnou závislostí – společnou zranitelností riziky. Nic není naprosto izolované a neexistují už „zahraniční věci“: všechno je národní, ba osobní. Problémy cizích lidí jsou dnes i vašimi problémy a nemůžeme už na ně pohlížet s lhostejností ani doufat, že z nich vytěžíme nějaký osobní zisk.

Takový je kontext naší podivné zranitelnosti dneška. Co nás kdysi chránilo (vzdálenost, vládní zásahy, obezřetnost, klasické obranné metody), je oslabeno a nabízí přinejlepším chabou ochranu.

(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek)

Důsledky dnes pociťují všichni

Možná že doposud nezohledňujeme všechny geopolitické důsledky plynoucí z této nové logiky vzájemné závislosti. V natolik komplikovaném světě není dostatečně chráněn ani ten nejsilnější. Logika hegemonie skutečně koliduje se současnými fenomény fragmentace a autonomizace – připomeňme si například Pákistán či Itálii –, které jsou příčinou nevyvážeností a asymetrií, ne vždy příznivých pro mocné.

Slabí, jsou-li si jistí, že nemají naději zvítězit, mohou nejsilnějším škodit – dokonce je strhnout mezi poražené. V protikladu ke staletému vestfálskému řádu národních států, v němž rozhodujícím faktorem byla konkrétní váha každého státu, je bezpečnost, ekonomická stabilita, zdraví a životní prostředí ve světě vzájemné provázanosti neustále rukojmím těch nejslabších. Důsledky chaosu a turbulencí na periferii pocítí všichni.

Tyto podmínky přílišné exponovanosti vůči rizikům jsou velkou měrou bezprecedentní a vyvolávají řadu otázek, na něž budeme muset správné odpovědi teprve najít. Jaký druh ochrany by byl v takovém světě vhodný?

Naučme se nové gramatice moci


Není divu, že nakažlivá globalizace zesilující zranitelnost nevyhnutelně vyvolává preventivní a obranné strategie, které nejsou vždy přiměřené či uvážlivé. Xenofobie a šovinismus, jež některé z těchto obranných strategií možná probudí, mohou nakonec způsobit víc škod než hrozby, před nimiž nás měly chránit.

V dnešní éře globálního oteplování, inteligentních bomb, kybernetických válek a celosvětových epidemií se naše společnosti musí chránit pomocí komplexnějších a jemnějších strategií. Nemůžeme nadále prosazovat strategie ignorující naši společnou zranitelnost globálními riziky a z ní plynoucí prostředí vzájemné závislosti.

Ilustrační fotografie

Ilustrační fotografie

Musíme se naučit novou gramatiku moci ve světě, který se větší měrou skládá ze společného blaha – či společných škod – než z vlastních či národních zájmů. Ty se samozřejmě nevytratily, ale ukazuje se, že bez rámce schopného řešit společné hrozby a příležitosti jsou bezbranné.

Zatímco stará mocenská hra usilovala o ochranu vlastních zájmů bez ohledu na zájmy ostatních, síla společných účinků si vynucuje reciprocitu rizik, rozvoj kooperativních metod a sdílení informací a strategií. Horizontem, k němuž se dnes lidstvo musí s nasazením všech sil ubírat, je skutečně účinné globální řízení.

Vypadá to jako náročný úkol, a náročné to skutečně bude. To však nemá nic společného s pesimismem. Výzva řízení globálních rizik není nic menšího než nutnost zabránit „konci dějin“ – ne ve smyslu poklidného zhmotnění globálního vítězství liberální demokracie, ale nejhoršího kolektivního selhání, jaké si lze představit.

Javier Solana, bývalý vysoký představitel Evropské unie pro Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a bývalý generální tajemník NATO, je předsedou Centra ESADE pro globální ekonomiku a geopolitiku a význačným spolupracovníkem Brookings Institution se zaměřením na zahraniční politiku.
Daniel Innerarity je ředitelem Ústavu demokratické správy Univerzity Baskicka. Společně sestavili knihu La humanidad amenazada: el gobierno de los riesgos globales (Ohrožené lidstvo: řízení globálních rizik).

Copyright: Project Syndicate, 2011. Z angličtiny přeložil David Daduč. Titulek a mezititulky jsou redakční.

Autor:


Šafářová v Rozstřelu: Trenéři se mi dřív smáli. Teď je první na světě





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Miss America 2014 Nina Davuluri. Někteří Američané ji šmahem odsoudili jako...
ZÁPISNÍK. Miss America a vůdkyně Bobo. Papež poskytl interview

Hrozné, Miss America je mohemedánka. Pinožení u klausistů. Proč na rozdíl od Němců odsuzujeme velkou koalici. Rozhovor Svatého otce. To jsou témata zápisníku...  celý článek

Torontský starosta Rob Ford se přiznal, že v minulosti kouřil crack.
ZÁPISNÍK: Naše česká Kanada. Jak starosta řádil, lhal a měl podporu

Škromach oceňoval konspirační teorie. Srovnání: česká politika a starosta Toronta, který kouří crack, lže a pije. Boj proti drogám selhal. To jsou témata...  celý článek

Američtí váleční veteráni navštívili památník druhé světové války ve
ZÁPISNÍK: Také Američané nadávají na svoji politiku

Spojené státy se přirovnávají k banánové republice a k ­Itálii. Americká konzervativní Tea Party žije v bublině. V bublině žije i Václav Klaus. To jsou témata...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.